Skip to Content

Bora Kříž

Lubor „Bora“ Kříž se narodil 6. července 1926 v Kladně a zemřel zde 12. října 1987. Byl jazzový hudebník, akordeonista, klavírista, zpěvák a aranžér. Záznam Středočeské knihovny ho zachycuje jako kladenského rodáka, jehož dráha začala už za okupace a vedla přes pražské orchestry k poválečné populární hudbě.

Hudební začátky

Kříž studoval střední obchodní školu a naučil se hrát na klavír, trubku a akordeon. Od roku 1942 působil v orchestru Jaroslava Maliny; zpočátku hrál v pražské kavárně Vltava, kde se postupně stal sólovým hráčem.

Později spolupracoval s vokálním kvartetem Lišáci. Soubor pod jeho vedením přešel od trampského repertoáru ke swingovým skladbám a po osvobození nahrával pro Ultraphon. Patřil k nim i foxtrot Už to máme za sebou.

Poválečná práce

V poválečných letech Kříž doprovázel Jana Wericha při vystoupeních po jeho návratu ze Spojených států. Jeho příběh tak spojuje kladenské prostředí s pražskou scénou jazzu, rozhlasu a divadla.

Kříž nezůstal jen interpretem. Pracoval také jako aranžér a skladatel; jeho profesní záběr odpovídal hudebníkům, kteří v poválečné době přecházeli mezi živým hraním, nahráváním a doprovodem zpěváků. Spolupracoval také s Ferencem Futuristou, Rolfem Cortézem, Vlastou Burianem a později s Vlastou Průchovou.

Návrat do Kladna

V letech 1959–1966 vedl orchestr Jiřího Procházky. Roku 1959 zároveň nastoupil jako brusič do kladenských oceláren. Vedle směn založil jazzové trio s kontrabasistou Vítem Fialou a bubeníkem Ivanem Dominákem; později v něm hráli také František Zeman a Vladimír Žižka.

Trio od poloviny sedmdesátých let vystupovalo v pražských jazzových klubech a nahrávalo pro rozhlas a televizi. Kříž v roce 1987 pořídil vlastní gramofonovou desku. Kladenský deník jej pak v roce 2010 uvedl in memoriam do hudební síně slávy ankety Kladenský Otík.

Časová osa

  • 1926 — narození v Kladně.
  • 1942 — člen orchestru Jaroslava Maliny.
  • po roce 1945 — nahrávky se skupinou Lišáci a doprovod Jana Wericha.
  • 1959–1966 — vede orchestr Jiřího Procházky; od roku 1959 pracuje v kladenských ocelárnách a hraje ve vlastním jazzovém triu.
  • od poloviny 70. let — vystoupení v pražských jazzových klubech, rozhlasové a televizní nahrávky.
  • 1987 — pořizuje vlastní desku a umírá v Kladně.
  • 2010 — posmrtné uvedení do hudební síně slávy Kladenského Otíka.

Zdroje

Last updated on