Jitka Válová

13. prosince 1922, Kladno - 27. března 2011, Kladno

Jitka Válová byla česká malířka, kreslířka a grafička. Narodila se v Kladně jako dvojče Květy Válové a s rodným městem zůstala spojena po celý život. Studovala u Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, patřila ke skupině Trasa a její dílo se řadí k výrazným polohám české Nové figurace.

Kladno v jejím životě nebylo jen místo narození. Průmyslové město, práce v hutích, tělesná námaha a osamělost člověka vstoupily do figur, které se v jejích kresbách a obrazech mění v křehké, zranitelné a zároveň vzdorující tvary.

Rodina, studium a ateliér

Jitka a Květa Válovy se narodily 13. prosince 1922 v Kladně. Rodina později žila v domě v Bendlově ulici, který se stal jejich dlouhodobým zázemím i pracovním prostorem. Obě sestry odešly po válce studovat do Prahy, ale ateliérové a osobní těžiště si udržely v Kladně.

Jitka Válová studovala v letech 1945-1950 na VŠUP u Emila Filly. Galerie výtvarného umění v Ostravě připomíná také její ranou zkušenost s rytectvím skla v Železném Brodě. Tato technická průprava je důležitá pro pochopení pozdější přesnosti kresby, práce s plochou a schopnosti vést figuru jako znak.

Trasa, Nová figurace a lidské tělo

Od padesátých let byla Jitka Válová spojena se skupinou Trasa. Spolu s Květou Válovou, Adrienou Šimotovou, Alenou Kučerovou a dalšími autory patřila ke generaci, která posouvala české poválečné umění od oficiálních schémat k existenciálnímu výrazu, figuraci a osobnímu svědectví.

U Jitky Válové je tělo méně hmotné než u Květy. GVUO u díla Figury z roku 1978 zdůrazňuje formu lité inkoustové kresby a figury jako křehké tělesné schránky na hraně abstraktního znaku. Její pozdější práce často působí jako záznam napětí, pohybu, zranitelnosti a odporu.

Průmyslové Kladno v obrazech

Jitčina tvorba vychází z konkrétního prostředí. Hutě, dělníci, těžká práce a tvrdé městské okraje se v jejích obrazech nepřepisují do popisného realismu. Přecházejí do prohnutých figur, gest a linií, v nichž se objevuje tlak doby, fyzická námaha a vnitřní osamělost člověka.

GASK u Válových zdůrazňuje výchozí inspiraci v průmyslovém Kladně. U Jitky je tato inspirace výrazně existenciální: člověk není jen součástí práce, ale bytostí vystavenou tlaku, pohybu, bolesti i důstojnosti.

Pozdní uznání a pozůstalost

Po roce 1989 se dílo sester Válových výrazněji otevíralo domácímu i zahraničnímu publiku. V roce 1994 obdržely Herderovu cenu ve Vídni a v roce 2010 udělila VŠUP Jitce Válové čestný doktorát. GASK získal v roce 2021 rozsáhlou pozůstalost obou sester a v letech 2022-2023 ji představil ve výstavě Cesta předurčena osudem.

Časová osa

• 1922: narodila se v Kladně jako dvojče Květy Válové.
• 1945-1950: studovala na VŠUP v Praze u Emila Filly.
• 50. léta: spojení se skupinou Trasa a počátky figurální tvorby.
• 60. léta: její dílo se řadí k proudu Nové figurace.
• 1978: vzniká práce Figury, typická pro pozdější litou kresbu.
• 1994: spolu s Květou získala Herderovu cenu.
• 2010: VŠUP jí udělila čestný doktorát.
• 2011: zemřela v Kladně.
• 2021: GASK získal pozůstalost sester Válových.

Zdroje