Kladenská synagoga a židovská obec
Bývalá kladenská synagoga stojí v ulici plk. Stříbrného jako dům čp. 686. Je jednou z nejviditelnějších památek na židovskou komunitu, která se v Kladně rozvinula společně s průmyslovým růstem druhé poloviny 19. století.
Stavba pro rostoucí město
Synagoga byla postavena roku 1884 podle návrhu architekta Emanuela Brandta v novorenesančním slohu. Vznikla v době, kdy doly, hutě a železnice přitahovaly do Kladna nové obyvatele, obchodníky a řemeslníky. Sloužila bohoslužbám i společenskému životu místní židovské obce.
Budova patří k městské historii stejně jako tovární areály nebo dělnické kolonie. Připomíná, že průmyslové Kladno netvořili pouze horníci a hutníci, ale také rodiny zapojené do obchodu, řemesel, vzdělávání a spolkového života.
Perzekuce a změna funkce
Nacistická perzekuce ukončila život místní židovské obce. Synagoga nebyla zničena, ale už roku 1939 ji převzala Církev československá husitská a přizpůsobila ji pro Husův sbor. Tato změna funkce zachovala budovu, nikoli však náboženské a společenské zázemí komunity, která ji nechala postavit.
Připomínka kladenských transportů a osudů židovských obyvatel proto patří k výkladu stavby i města. Synagoga je chráněnou kulturní památkou; její dnešní podoba zachovává fyzickou stopu obce, jejíž veřejný život byl za války násilně přerušen.
Časová osa
konec 18. století— v Kladně je doložena první židovská rodina.1884— podle návrhu Emanuela Brandta vzniká novorenesanční synagoga.1939— budovu přebírá Církev československá husitská.1942— z Kladna odjíždějí deportační transporty židovských obyvatel regionu.současnost— budova slouží jako Husův sbor a je chráněnou kulturní památkou.
Zápisy v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna uvádí bohoslužby, židovský majetek a zásahy okupace. Tyto zápisy je nutné číst společně s prameny k holokaustu a k historii kladenské synagogy. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 190, 200