Okresní soud v Kladně

Budova dnešního Okresního soudu v Kladně na náměstí Edvarda Beneše čp. 1997 vznikla v letech 1923–1924 pro revírní bratrskou pokladnu. Nešla tedy původně o soudní stavbu, ale o instituci hornického sociálního zabezpečení v městě, jehož práci určovaly doly a hutě.

Revírní bratrská pokladna

Trojkřídlou dvoupatrovou budovu navrhl Alois Dryák. Má půdorys ve tvaru písmene U, železobetonovou konstrukci a hlavní průčelí s reprezentativním portálem. Památkový popis ji řadí k dekorativismu dvacátých let.

Bratrské pokladny byly předchůdci dnešního sociálního a zdravotního zabezpečení pro horníky. Kladenská budova tak patří k institucím, které dokumentují rozsah místního hornictví i jeho vlastní sociální infrastrukturu.

Změny využití budovy

Po zániku původního účelu budovu využívaly různé veřejné instituce. V padesátých letech zde sídlily některé odbory okresního národního výboru. Od roku 1960 do roku 1987 zde působil sekretariát okresního výboru KSČ.

Ještě v roce 1987 budovu získal Okresní soud v Kladně. Po stavebních úpravách, včetně doplnění archivních prostor, zde soud začal úřadovat roku 1988.

Soud jako státní instituce

Okresní soud v Kladně je orgánem soudní moci státu, nikoli organizací města Kladna. Město rozhoduje o vlastním majetku a samosprávě, zatímco soud vede řízení podle zákona v trestních, občanskoprávních, rodinných, dědických a dalších věcech svěřených okresním soudům.

Budova soudu se proto v dějinách města objevuje ve dvou rovinách: jako památka hornické sociální infrastruktury a jako sídlo státní justice, v němž se projednávají případy týkající se obyvatel, firem i institucí Kladenska.

V letech 1972–1976 zde jako soudce působil Pavel Kučera, pozdější místopředseda Nejvyššího soudu České republiky. Jeho kariéra začala v kladenské advokacii a na okresním soudu, přestože se soud v dnešní budově usadil až později, v roce 1988.

Časová osa

Zdroje