Skip to Content

Sokolská župa Budečská a Sletiště

Sokolská župa Budečská vznikla 5. září 1897 v kladenské sokolovně. Sdružovala sokolské jednoty na Kladensku, Slánsku, Rakovnicku a v okolních obcích; jejím prvním starostou se stal kladenský advokát Josef Kochánek. Pro Kladno neznamenala jen nadřazenou sportovní organizaci. Přes župu se ve městě soustředily slety, tělocvičné akademie, stavba sportovišť i spolkový život, který v první polovině 20. století přesahoval samotné cvičení.

Od sokolovny k regionální organizaci

Župa vznikla oddělením části rozsáhlé župy Podbělohorské. V době založení ji tvořilo šestnáct jednot zastoupených čtyřiadvaceti delegáty. Po první světové válce se její území i členská základna rozšířily: před reorganizací roku 1920 uvádí vlastní historie 66 jednot a deset poboček s přibližně 10 000 členy. Část jednot pak přešla do nově vzniklé župy Rakovnické.

V roce 1935 sdružovala Budečská župa 48 jednot. Sedmnáct z nich mělo sokolovnu a 36 letní cvičiště. Sokolské organizace tak vytvářely hustou síť tělovýchovy, výletů, kultury a práce s dětmi v průmyslovém regionu, kde řada obcí ještě nebyla součástí Kladna.

Slety a vznik Sletiště

Kladno hostilo velká sokolská shromáždění už před první světovou válkou; župní historie připomíná slet roku 1911. Krajský slet v roce 1921, jehož organizátorem byl také sokolský činovník Alois Kaftan, se konal na cvičišti Volné školy práce, které už kapacitně nestačilo. Právě tato zkušenost vedla k budování nového sletiště.

Sletiště bylo otevřeno roku 1923. Nevzniklo jako areál pro jeden soutěžní klub, ale pro sokolské slety a širokou členskou základnu. Později se zde rozvinula atletika, fotbal, plavání a další městské sporty. Na jeho počátky navazují Sokol Kladno, A. C. TEPO Kladno i dnešní městská správa areálu.

Okupace, oběti a poválečná obnova

Před konečnou likvidací Sokola v dubnu 1941 měla župa 48 jednot a 6 600 členů. Nacistická okupace přinesla rozpuštění organizace, zabavení majetku a perzekuci sokolských činovníků. K nejznámějším kladenským obětem patřil župní starosta František Kleiner, popravený nacisty v roce 1943.

Po osvobození se župa obnovila. V červenci 1945 se na kladenském Sletišti konala první župní tělocvičná akademie s 620 cvičenci. Obnova trvala jen do komunistického převratu: Sokol byl znovu pohlcen jednotnou tělovýchovou a župa jako samostatná organizace zanikla.

Návrat po roce 1989

Sokolská župa Budečská byla po listopadu 1989 znovu ustavena; její první valná hromada v obnovené podobě se konala v březnu 1991 v kině Svět – Sokol. Tím se do Kladna vrátilo organizační centrum, které spojovalo sport, dobrovolnictví a místní spolky už před první světovou válkou.

Časová osa

RokUdálost
1897vznik Sokolské župy Budečské v kladenské sokolovně
1921krajský slet ukázal nedostatečnou kapacitu dosavadního cvičiště
1923otevření Sletiště
1935župa sdružovala 48 jednot
1941nacistická likvidace Sokola
1945poválečná akademie na Sletišti
1948konec samostatné sokolské organizace v jednotné tělovýchově
1991obnovená župa potvrdila stanovy na valné hromadě

Zdroje

Last updated on