František Pavel
19. ledna 1869, Pouchov - 12. června 1939, Brno
František Pavel byl český politik, kladenský zastupitel a starosta Kladna v letech
1938-1939. Do čela města nastoupil 1. dubna 1938, tedy v posledním roce druhé
republiky, a funkci vykonával do června 1939, kdy na Kladno dopadly první tvrdé
nacistické represe po zastřelení německého policisty Wilhelma Kniesta.
Ve veřejných zdrojích je spojený se sociální demokracií, později také s KSČ a KSČ-leninovci. Jako starosta Kladna se po okupaci dostal do přímého střetu s okupační mocí.
Původ, vzdělání a práce v Kladně
Pavel se narodil v Pouchově, dnes části Hradce Králové. Podle encyklopedických
zdrojů se vyučil štukatérem; toto řemeslné vzdělání předcházelo jeho pozdější
úřednické a politické dráze. Od roku 1910 pracoval v Kladně jako úředník
nemocenské pojišťovny. Tato profesní dráha ho přivedla do prostředí, kde se
potkávala dělnická každodennost, sociální zabezpečení a komunální politika.
Právě Kladno bylo pro takovou kariéru výjimečné místo. Město stálo na dolech, hutích, hutnické a strojírenské práci, silném dělnickém zázemí a politických organizacích, které z každodenních pracovních podmínek dělaly veřejné téma. Pavel nepřišel do komunální politiky z akademického nebo úřednického centra státu, ale z praktického sociálního prostředí průmyslového města.
Strany a komunální politika
Pavel byl kladenským zastupitelem a patřil k levicové části místní politiky. Wikipedie u něj uvádí sociální demokracii, KSČ a KSČ-leninovce. V kladenském kontextu to znamená pohyb v politickém prostředí, kde byla sociální otázka úzce spojená s hornictvím, hutěmi, bytovými podmínkami, zdravotním pojištěním a postavením pracujících.
Oficiální přehled města Kladna ho řadí mezi starosty města po Karlu Kindlovi.
Pavelovo období je v seznamu krátké: 1938-1939. Právě krátkost funkce je
podstatná. Starostou se stal v době, kdy se československý stát po Mnichovu
rozpadal pod tlakem nacistického Německa a kdy se komunální politika rychle
měnila z běžné správy města na správu pod rostoucím mocenským dohledem.
Starosta průmyslového města
Kladno mělo pro okupanty strategický význam. Bylo průmyslovým městem s doly, hutěmi a dělnickou tradicí. Starosta takového města nebyl jen reprezentantem radnice, ale viditelnou osobou ve městě, které bylo pro režim hospodářsky a politicky citlivé.
Pavel nastoupil do funkce 1. dubna 1938. Po okupaci 15. března 1939 se jeho
postavení změnilo. Městská samospráva už nefungovala v demokratickém rámci první
republiky. Veřejní představitelé byli vystaveni tlaku okupačních úřadů, policie a
režimu, který používal kolektivní tresty a zastrašování jako nástroj vlády.
Červen 1939 a zatčení
V noci ze 7. na 8. června 1939 byl na Kladně zastřelen německý policista
Wilhelm Kniest. V souvislosti s incidentem je ve zdrojích zmiňován Jan Smudek,
později známý jako „Nepolapitelný Jan“. Nacistická reakce byla rychlá: v Kladně
bylo vyhlášeno stanné právo a následovalo rozsáhlé zatýkání.
Pavel byl spolu s dalšími městskými zastupiteli mezi 107 zatčenými. Byl převezen
do věznice na brněnském Špilberku. Wikipedie uvádí, že tam byl ubit a vyhozen z
okna; zároveň zaznamenává, že se v některých podáních objevuje verze sebevraždy
skokem z okna přísně střežené věznice. Doložené jádro události tvoří zatčení po
kladenských represích, převoz na Špilberk a smrt v Brně 12. června 1939.
Památka ve městě
Po válce nesla jeho jméno jedna z kladenských ulic, později přejmenovaná na ulici
K nemocnici. Od roku 1989 je po něm pojmenováno Náměstí Starosty Pavla před
novou kladenskou radnicí. Adresa magistrátu, nám. Starosty Pavla 44, tak jeho
jméno spojuje přímo s dnešním sídlem městské správy.
Pavel zůstává v dějinách Kladna jako starosta, jehož krátká funkce skončila
nacistickým zatčením a smrtí. Jeho životopis propojuje sociální politiku
průmyslového Kladna, zhroucení demokratických poměrů po roce 1938 a počáteční
protektorátní teror.
Časová osa
1869: narodil se v Pouchově.vyučení: vyučil se štukatérem.1910: začal pracovat v Kladně jako úředník nemocenské pojišťovny.1. dubna 1938: stal se starostou Kladna.15. března 1939: Kladno se po okupaci dostalo pod moc Protektorátu Čechy a Morava.7.-8. června 1939: po zastřelení Wilhelma Kniesta následovaly kladenské represe.červen 1939: Pavel byl zatčen spolu s dalšími představiteli města.12. června 1939: zemřel v Brně po věznění na Špilberku.1989: jeho jméno získalo Náměstí Starosty Pavla před kladenskou radnicí.