Jiří Svoboda

5. května 1945, Kladno

Jiří Svoboda je český filmový a televizní režisér, scenárista, pedagog a bývalý politik. Narodil se v Kladně v den vypuknutí Pražského povstání. V jeho životě se potkává kladenské dětství, práce v Poldi, studium FAMU, Barrandov, televizní a filmová tvorba, pedagogika a krátká politická etapa po roce 1989.

Jeho filmografie zahrnuje snímky Zánik samoty Berhof, Skalpel, prosím, Prokletí domu Hajnů, Jen o rodinných záležitostech, Udělení milosti se zamítá nebo Sametoví vrazi. Po listopadu 1989 byl poslancem Federálního shromáždění a v letech 1990-1993 předsedou KSČM.

Kladenské dětství, studium a cesta k filmu

Paměť národa popisuje jeho rodinné zázemí: otec JUDr. Jiří Svoboda byl notář, matka Božena učila němčinu a angličtinu. Rodina se do Kladna dostala po přesunech spojených s mnichovskou krizí a otcovou prací. Svoboda chodil v Kladně do školy a už jako student se pohyboval kolem amatérského divadla.

Po maturitě na průmyslovce byl přijat na DAMU, ale kvůli dopisu kritickému k režimu byl ze školy vyloučen. Podle Paměti národa potom pracoval mimo jiné v Poldi, u pošty, jako řidič autobusu a ve skladu Okresního podniku bytového hospodářství v Kladně. V roce 1966 začal studovat FAMU, kde ho ovlivnily přednášky Milana Kundery i výuka Otakara Vávry. Absolvoval v roce 1971.

Barrandov a filmografie

Po absolutoriu FAMU nastoupil v roce 1971 na Barrandov do scenáristického oddělení. Filmový přehled ho vede jako režiséra, scenáristu a pedagoga a uvádí rozsáhlou filmografii. K jeho výrazným filmům náleží Zánik samoty Berhof z roku 1983, Skalpel, prosím z roku 1985, Prokletí domu Hajnů z roku 1988 a Jen o rodinných záležitostech z roku 1990.

Svoboda pracoval také pro televizi a později se věnoval historickým a politickým námětům. Paměť národa uvádí, že natočil třináct celovečerních filmů a více než dvacet pět televizních titulů.

Filmový přehled uvádí také rané práce Popeleční středa, Rukojmí, Zrcadlo pro Kristýnu, Dívka s mušlí, Řetěz, Schůzka se stíny, Papilio a Svět nic neví. Za Skalpel, prosím získal zvláštní cenu Svazu kinematografistů SSSR na festivalu v Moskvě a v roce 1986 obdržel titul zasloužilý umělec. Film Dívka s mušlí získal v roce 1981 zvláštní cenu na festivalu českých a slovenských filmů v Kladně.

Politika a pedagogika

Po sametové revoluci vstoupil do veřejné politiky. V letech 1990-1992 byl poslancem Federálního shromáždění a stal se předsedou KSČM. V roce 1992 na něj před domem zaútočil neznámý útočník nožem. V roce 1993 odešel z politiky i ze strany.

Od 90. let se věnoval hlavně pedagogické práci na FAMU. Paměť národa uvádí jeho jmenování docentem filmové a televizní režie, práci v Akademickém senátu AMU a vedení kabinetu multimediální tvorby při katedře režie.

Rodina

Paměť národa uvádí manželku Milenu a dvě dcery. Rodina vstoupila do veřejného vyprávění i kvůli dramatické události z prosince 1992, kdy mu podle jeho vzpomínek po útoku před domem pomohly právě manželka a dcera.

Časová osa

• 1945: narodil se v Kladně.
• 1963: maturoval na průmyslovce a nastoupil na DAMU.
• 1963: byl ze studií vyloučen kvůli dopisu kritickému k režimu.
• 1960. léta: pracoval mimo jiné v Poldi a v kladenských provozech.
• 1966: začal studovat FAMU.
• 1971: nastoupil na Barrandov.
• 1975: vstoupil do KSČ a byl zařazen mezi režiséry.
• 1983: natočil Zánik samoty Berhof.
• 1985: natočil Skalpel, prosím.
• 1986: získal titul zasloužilý umělec.
• 1990-1992: poslanec Federálního shromáždění.
• 1990-1993: předseda KSČM.
• po 1993: návrat k pedagogické a filmové práci.

Zdroje