Josef Lesák
21. října 1920, Červené Janovice - 28. července 2009, Pelhřimov
Josef Lesák byl učitel, politik Československé strany národně socialistické, studentský
vůdce února 1948, politický vězeň komunistického režimu a po roce 1989 krátce také
poslanec České národní rady. Kladno je v jeho životopisu spojeno hlavně s perzekucí:
v červnu 1949 byl zařazen do tábora nucených prací na kladenském dole Zápotocký a
na Kladensku později žil.
Původ, rodina a vzdělání
Narodil se v Červených Janovicích u Kutné Hory. Paměť národa uvádí, že jeho otec
Antonín Lesák tam založil organizaci Československé strany národně socialistické a v
politické činnosti pokračoval i po přestěhování rodiny do Prahy v roce 1930. Josef
Lesák vyrůstal v prostředí vlastenecké a demokratické politiky, chodil do Sokola a
ještě před válkou se připravoval na učitelskou dráhu.
Od 1. září 1939 učil češtinu a němčinu na základních školách. Za války byl nasazen
v Todtově organizaci v Pardubicích a v Praze-Ruzyni. V letech 1945-1948 studoval na
Vysoké škole politické a sociální v Praze, odkud byl po únoru 1948 vyhozen.
Květen 1945 a vstup do politiky
Květen 1945 prožil na barikádách na pražské Hanspaulce. Po osvobození rychle
vstoupil do veřejného života: působil v národně socialistické mládeži a v roce 1946
se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Wikipedie ho uvádí jako
nejmladšího poslance poválečného parlamentu.
Jeho politické prostředí bylo spojeno s Československou stranou národně socialistickou
a s lidmi kolem Milady Horákové. Právě tato část poválečné demokratické politiky se po
únoru 1948 stala jedním z terčů komunistického režimu.
Únor 1948
V únoru 1948 patřil Lesák k organizátorům studentského odporu proti komunistickému
převratu. Podle Paměti národa poslal telegram prezidentu Edvardu Benešovi a koncem
února vedl studenty na Pražský hrad. Wikipedie připomíná, že první delegaci studentů
prezident přijal; při další demonstraci zasáhl pohotovostní pluk SNB a desítky
studentů byly zatčeny.
Po převratu byl Lesák vyloučen z poslaneckého klubu, vyhozen ze studií a stal se jedním z prvních poslanců postižených komunistickým režimem. Represe dopadly i na jeho rodinu.
Tábor nucených prací v Kladně
Paměť národa uvádí, že po policejní šikaně a neúspěšném pokusu o emigraci byl poslán
do Zemské donucovací pracovny v Pardubicích a 8. června 1949 zařazen do tábora
nucených prací v Kladně na dole Zápotocký. Na dole pracoval i později. ČT24 při jeho
úmrtí připomněla dlouhé roky v kladenských dolech.
Tato kladenská etapa je přesná a temná. Lesáka do města nepřivedla kariéra, sport ani
rodinný původ, ale trest a nucená práce. Kladno se v jeho životě objevuje jako součást
represivního systému po roce 1948, kdy průmyslové a hornické prostředí sloužilo i k
trestání politických odpůrců.
Návrat do veřejného života
V 70. letech se účastnil setkávání zbývajících představitelů národně socialistické
tradice. V roce 1988 se podílel na ilegálním založení Klubu Milady Horákové. Po
sametové revoluci se v únoru 1990 stal poslancem České národní rady; mandát držel
do voleb v červnu téhož roku.
V roce 2008 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy a také čestné občanství
města Kladna. Město ho ve svém nekrologu připomnělo jako studentského vůdce z roku
1948, čestného občana a člověka dlouhodobě spojeného s Kladnem.
Časová osa
1920: narození v Červených Janovicích.1930: přestěhování rodiny do Prahy podle Paměti národa.1939: začal učit češtinu a němčinu na základních školách.1945: účast na pražském povstání na Hanspaulce; začátek studia na Vysoké škole politické a sociální.1946: zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.1948: organizoval studentský odpor proti komunistickému převratu; vyloučení z politiky a studií.8. června 1949: zařazení do tábora nucených prací v Kladně na dole Zápotocký.1988: ilegální založení Klubu Milady Horákové.1990: krátký návrat do politiky jako poslanec České národní rady.2008: Řád T. G. Masaryka II. třídy a čestné občanství města Kladna.2009: úmrtí v Pelhřimově.