Rudolf Fuksa
27. listopadu 1930, Motyčín u Kladna - 9. srpna 1952, Praha-Pankrác
Rudolf Fuksa byl československý příslušník bezpečnostních složek, později agent-chodec a účastník protikomunistického odboje. Narodil se v Motyčíně na Kladensku, v mládí se s rodinou dostal na sever Čech a po únoru 1948 prošel prostředím Sboru národní bezpečnosti a Pohraniční stráže. Po útěku na Západ se vrátil do Československa jako zpravodajský kurýr, byl zatčen, odsouzen a v jednadvaceti letech popraven.
Jeho životopis vede přímo do rané studené války, kdy se hranice Československa měnila
v uzavřený prostor střežený ozbrojenými složkami a současně v místo zpravodajských
operací. Fuksa nejprve sloužil u bezpečnostních složek, potom z Československa utekl
a v říjnu 1951 se vrátil jako agent-chodec.
Začátky, služba a útěk
Totalita.cz uvádí Fuksovo narození v Motyčíně u Kladna a pozdější přesun rodiny na Liberecko. Vyučil se sazečem, prošel službou u SNB a u Pohraniční stráže, kde měl pracovat také se spojovací technikou a šifrováním. Právě znalost pohraničního režimu se stala důležitou pro jeho pozdější odchod.
Konzervativní noviny uvádějí, že když mu bylo 14 let, rodina se odstěhovala na
Liberecko. V roce 1949 byl přijat do Sboru národní bezpečnosti a v říjnu téhož roku
se stal příslušníkem Pohraniční stráže. Absolvoval radiotelegrafický kurz a pracoval
jako šifrant. Konzervativní noviny také uvádějí, že nevstoupil do komunistické strany
a dříve byl členem Junáka.
Dne 4. srpna 1951 odešel od útvaru a přes Železnou Rudu, Hojsovu Stráž a bavorskou
hranici se 6. srpna 1951 dostal na Západ. Po výsleších Američany byl v září 1951
osloven ke spolupráci se zpravodajskou službou. Spolu s Jiřím Hejnou dostal falešné
doklady, zbraně a krátké instrukce; jejich úkolem bylo získat spolupracovníky a zřídit
mrtvé schránky.
Zpravodajská kariéra a návrat
Dne 19. října 1951 se Fuksa a Hejna vydali z Německa zpět k československé hranici.
Podle Konzervativních novin prošli díky Fuksově znalosti terénu bez větších obtíží,
v Československu získávali kontakty na Teplicku a pokusili se vrátit zpět do Německa.
Na plzeňském nádraží je 27. října 1951 poznal Fuksův bývalý kolega z Pohraniční
stráže František Dolejš. Ten je nahlásil Státní bezpečnosti a oba byli ještě téhož
dne dopadeni v Klatovech. Po zatčení následovaly tvrdé výslechy a vyšetřování sítě
spolupracovníků, které získali během krátkého pobytu v Československu.
Proces, poprava a rehabilitační paměť
Fuksa byl po návratu do Československa dopaden. Publicistické a encyklopedické zdroje
popisují politický proces, v němž byl odsouzen k smrti za velezradu, vyzvědačství a
zběhnutí. Popraven byl 9. srpna 1952 ve věznici Praha-Pankrác, několik minut po
Jiřím Hejnovi. Konzervativní noviny uvádějí, že těla byla uložena do hromadného hrobu
v Ďáblicích.
Jeho případ ukazuje tvrdost počátku padesátých let: trest smrti byl používán nejen proti vedoucím osobnostem politické opozice, ale i proti mladým lidem zapojeným do zpravodajských přechodů hranic. Fuksa zemřel ve věku 21 let.
V roce 2008 získal vyznamenání Zlatá lípa in memoriam. V roce 2017 rodina obdržela
od Ministerstva obrany osvědčení, že byl účastníkem odboje a odporu proti komunismu.
Připomínka na Kladensku
Město Kladno ho zařazuje mezi popravené z politických důvodů spojené s Kladenskem. V připomínce se objevuje také pamětní deska ve Švermově, v prostoru Nerudovy ulice, která vrací jeho jméno do místní paměti Motyčína a Švermova.
Kladenský rozměr jeho života je přesný: narození v Motyčíně a pozdější pietní připomenutí ve Švermově. Hlavní historický význam však leží ve Fuksově zapojení do protikomunistického odboje, ve službě u pohraničních složek, útěku, návratu a politické popravě.
Časová osa
1930: narodil se v Motyčíně u Kladna.40. léta: rodina se podle dostupných zdrojů přesunula na sever Čech; Fuksa se vyučil sazečem.1949: vstoupil do SNB a poté k Pohraniční stráži.6. srpna 1951: přešel do Bavorska.19. října 1951: vrátil se do Československa jako agent-chodec.27. října 1951: byl dopaden po udání bývalým kolegou.1952: byl odsouzen k smrti a9. srpnapopraven v Praze na Pankráci.2008: obdržel vyznamenání Zlatá lípa in memoriam.2017: Ministerstvo obrany uznalo jeho účast v odboji a odporu proti komunismu.21. století: jeho jméno je připomínáno mezi politickými oběťmi z Kladenska.