Knihovny, kina, muzea a galerie Kladna
Kladno nemělo jednu kulturní instituci, ale síť míst vznikajících v různých dobách. Lidová knihovna začala roku 1897 v sokolovně, muzejní iniciativa vzešla roku 1899 z obavy o památky bouraného kostela, první stálé biografy přibyly před první světovou válkou. Po válce se síť rozšířila o kina, po roce 1973 o Dům kultury a kino Hutník. Po roce 1989 naopak většina starších kin skončila; zachovaly se nebo nově vznikly specializované muzejní a galerijní prostory.
Časová osa
| Rok nebo období | Instituce a změna |
|---|---|
| 1897 | V sokolovně začíná Lidová knihovna na Kladně; první výpůjční den je 5. září. |
| 1899–1935 | Po zboření starého kostela vzniká muzejní iniciativa; sbírky se veřejnosti otevírají roku 1935 v kladenském zámku. |
| 1911–1912 | Výstavní bio vzniká při dělnické výstavě a po obnově promítání se stává druhým stálým kinem ve městě. |
| 1919 | Sokol otevírá biograf; od roku 1929 promítá v nové budově na Masarykově třídě. |
| 30. léta–90. léta | Kino Oko promítá v centru. Po skončení kina budova sloužila mimo jiné jako ubytovna. |
| 1954–2001 | Původní knihovna sídlí v Okresním domě, získává krajskou roli a roku 2001 přijímá dnešní název Středočeská vědecká knihovna v Kladně. |
| 1973 | V Domě kultury na Sítné se otevírá kino Hutník. |
| 1994–1998 | Z končícího dolu Mayrau vzniká hornický skanzen; těžba končí roku 1997 a roku 1998 jsou zasypány jámy. |
| 2002–2003 | Město zakládá Městskou knihovnu Kladno a přebírá pět poboček a informační centrum. |
| 2003–2004 | Sládečkovo muzeum přechází pod Středočeský kraj a roku 2004 opouští kladenský zámek. |
| 2020–2022 | Město otevírá Muzeum věžáků a Galerii Cyrila Boudy. |
Knihovny
Středočeská vědecká knihovna v Kladně navazuje přímo na Lidovou knihovnu z roku 1897. Roku 1901 ji převzalo město, roku 1928 se přestěhovala do zámku a od roku 1954 sídlí v bývalém Okresním domě. Krajský statut získala roku 1963; od 4. prosince 2001 nese současný název.
Městská knihovna Kladno není přejmenovaná krajská knihovna. Zastupitelstvo ji zřídilo v září 2002 a od ledna 2003 převzala pět městských poboček a informační centrum. Krajská instituce zůstala v Okresním domě, městská síť dostala hlavní zázemí v KOKOSu na Sítné.
Digitální dokumenty
Středočeská vědecká knihovna zpřístupňuje v systému Kramerius digitalizované regionální knihy, periodika, mapy a další dokumenty. Pro články o Kladně je to doplněk k fyzickým fondům Státního okresního archivu: knihovna usnadňuje práci s publikovanými a digitalizovanými dokumenty, archiv uchovává původní správní a městské písemnosti. Ukázkou přímého archivního pramene je Pamětní kniha horního města Kladna.
Kina
První promítání a kina nejsou jedním nepřerušeným podnikem. Výstavní bio začalo jako výstavní atrakce roku 1911, v roce 1912 bylo obnoveno v Dělnickém domě a později fungovalo pod názvem Masarykova liga. Po únoru 1948 jeho provoz skončil.
Kino Sokol otevřelo první sokolský biograf 30. října 1919. Nová budova na rohu Masarykovy třídy a Dobrovského ulice se začala stavět v srpnu 1928 a promítání v ní začalo roku 1929; kino bylo prvním zvukovým kinem v Kladně.
Kino Oko začalo promítat ve 30. letech a provoz ukončilo v 90. letech. Jeho pozdější kapitola — ubytovna, nákup společnosti G.FOX-OKO městem a neuskutečněný kulturní záměr — má samostatný článek Kino Oko, ubytovna a okrsek 17. Kino Hutník vzniklo roku 1973 v Domě kultury na Sítné, prošlo rekonstrukcí dokončenou v roce 2013 a nadále promítá.
Muzea a galerie
Základ Sládečkova vlastivědného muzea vznikal od roku 1899. Veřejnost jej poprvé navštívila roku 1935 v kladenském zámku. Muzeum se roku 2003 stalo krajskou institucí, následující rok zámek opustilo a dnes sídlí v Huťské ulici; jeho pobočkou je Hornický skanzen Mayrau.
Mayrau je muzejní areál bývalého dolu ve Vinařicích. Skanzen se budoval už od roku 1994, těžba v dole skončila roku 1997 a v roce 1998 byly zasypány jámy. V letech 2002–2010 zde působila Galerie Mayrau.
Muzeum věžáků se otevřelo v březnu 2020 v jednom z rozdělovských věžových domů. Galerie Cyrila Boudy byla otevřena roku 2022 a soustředí se na dílo Cyrila Boudy a jeho vztah ke Kladnu.