Lánská koněspřežka a Kladno
Lánská koněspřežka spojila Prahu, Kladno, Stochov a Lány ještě před nástupem parních lokomotiv. Provoz začal 21. března 1830. Trať nevznikla kvůli každodennímu dojíždění obyvatel Kladna; její původní smysl byl hospodářský — přeprava dřeva, kamene, zemědělských produktů a později také uhlí do Prahy.
Pokusná trať a hlavní trasa
Stavba měla původně pokračovat až k Plzni. Před zahájením provozu vznikl roku 1827 zkušební úsek u Kačice, na němž se ověřovaly pražce i kolejnice. Pískovcové pražce a litinové koleje se neosvědčily, proto se při stavbě hlavní trati přešlo na dřevo a železo.
Jarní otevření roku 1830 přivedlo koněspřežku z Prahy ke Kladnu a dál přes Kačici, Stochov a Lány do lesů u Píně. Úsek z Lán do Píně sloužil zejména svozu dřeva. Kladno leželo na trase dřív, než se v jeho okolí naplno rozvinula hlubinná těžba; dráha proto vytvořila dopravní předpoklad, který pozdější průmysl mohl převzít a rozšířit.
Uhlí, přestavba a Buštěhradská dráha
S růstem kladenského revíru narůstal význam přepravy uhlí. Koňská síla a úzký rozchod přestaly kapacitně stačit. Koněspřežku roku 1853 koupila Buštěhradská železniční společnost, která v říjnu 1855 získala koncesi k jejímu provozu a postupně začala přestavovat trasu na normální rozchod a parní trakci.
Úsek Praha–Lány byl v šedesátých letech 19. století nahrazován Buštěhradskou dráhou. Na lesní části mezi Stochovem a Píní se koněspřežný provoz udržel až do roku 1873. Nová železnice pak sloužila rostoucí těžbě, hutím a rozšiřování města; na ni později navázaly další průmyslové tratě včetně kladensko-nučické dráhy.
Co zůstalo v krajině
Trať jako celek zanikla, ale její stopy zůstávají u Kamenných Žehrovic, Kačice, Píně, Brejlu a v Lánské oboře. Nejde o okrajovou kuriozitu: koněspřežka vysvětluje, proč má železniční historie Kladenska kořeny před vznikem Vojtěšské huti, Poldi i moderní tratě Praha–Kladno.
Časová osa
1826— společnost koňské dráhy Praha–Plzeň žádá o povolení stavby.1827— zkušební úsek u Kačice ověřuje materiály pro budoucí trať.21. března 1830— zahájení provozu mezi Prahou a Kladnem; během roku pokračuje stavba k Lánech.1853— dráhu kupuje Buštěhradská železniční společnost.1855— Buštěhradská železniční společnost získává koncesi provozu.1863–1869— přestavba klíčových úseků na parní dráhu normálního rozchodu.1873— poslední jízda koněspřežky na lesním úseku ke Píni.