Buštěhradská dráha a průmyslové Kladno

Buštěhradská dráha dala kladenskému uhlí a železu spojení, bez něhož by se průmyslový růst poloviny 19. století neuskutečnil v dosavadním rozsahu. Doprava přestala být závislá na pomalejších cestách a povozech: suroviny i hotové výrobky mohly směřovat k vltavské vodní cestě v Kralupech a postupně také do Prahy a dalších oblastí.

Společnost Buštěhradské dráhy působila v letech 1855–1922. Její první trať vedla ze Starého Kladna do Kralup nad Vltavou. Pro město to znamenalo, že doly a vznikající hutě získaly přímější odbyt a že se Kladno stalo součástí širší průmyslové sítě, nikoli jen místem těžby pro nejbližší okolí.

Uhlí, železo a odbyt

Když Kladenské kamenouhelné těžařstvo zahájilo organizovanou těžbu, řešilo stejnou otázku jako každý velký důlní podnik: jak dostat velké objemy uhlí z dolů ke kupcům. Buštěhradská dráha propojila Kladno s Kralupy, kde se náklad mohl přeložit na lodě. Později rozšířená síť spojovala Kladno i s Prahou a podkrušnohorským územím.

Dráha proto nepatří jen do dějin techniky. Ovlivnila rozmístění provozů, pracovní cesty, vznik nádražních míst a hodnotu pozemků podél tratí. Spolu s Vojtěšskou hutí a dalšími vlečkami vytvořila dopravní kostru průmyslového Kladna.

Vztah k ostatním drahám

Buštěhradská dráha vozila především uhlí od Kladna ke Kralupům. Jiný úkol plnila Kladensko-nučická dráha: přiváděla ke kladenským hutím železnou rudu z Nučic a vápenec z oblasti Mořiny. Obě tratě ukazují, že Kladno nevyrůstalo podél jediné osobní železnice, ale v síti účelových průmyslových spojení.

Zápis v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna zapisuje Buštěhradskou dráhu jako dopravní součást dolů a hutí. Kroniková citace zde propojuje průmyslovou výrobu s odvozem uhlí a výrobků; úplnou technickou historii železnice je nutné opírat o drážní prameny. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 74–75

Časová osa

Zdroje