Kladenské kamenouhelné těžařstvo
Kladenské kamenouhelné těžařstvo vzniklo roku 1848 jako podnikatelská odpověď na ověření
uhelné sloje u Kladna. Spojilo peníze, pozemky, hornickou odbornost a dopravní ambici lidí,
kteří později stáli také u vzniku Vojtěšské huti a Pražské železářské společnosti.
Od průzkumu k podniku
V první polovině 19. století se uhlí na Kladensku hledalo na více místech. Podnikatel Václav
Novotný povolal ke kutacím pracím zkušeného horníka Jana Váňu. Váňa roku
1846 potvrdil u Kročehlav těžitelnou sloj v nálezné šachtě Kateřina Josefa. Nález sám o sobě
ještě nevytvořil průmyslové město; bylo nutné zajistit kapitál, doly, pracovní sílu a odbyt.
Roku 1848 se k Novotnému a Vojtěchu Lannovi připojili bratři
František a Albert Kleinové. Vzniklo Kladenské kamenouhelné
těžařstvo, které postupně otevřelo doly František, Václav a Layer. Uhlí se tak přestalo chápat
jako nahodilý nález a stalo se základem organizované těžby.
Od dolů k železářství
Těžařstvo nebudovalo jen jednotlivé šachty. Jeho zakladatelé hledali cestu, jak uhlí spojit s další průmyslovou výrobou. Na počátku padesátých let 19. století proto společnost požádala o povolení k výstavbě železáren. Lanna měl zároveň železnorudné doly u Nučic, takže mohl propojit rudnou surovinu, kladenské uhlí a budoucí hutní provoz.
Z této přípravy vzešla roku 1854 Vojtěšská huť.
O tři roky později vznikla Pražská železářská společnost. Kladenské kamenouhelné těžařstvo tak
nebylo jen prvním důlním podnikem; stálo na začátku výrobního řetězce, který od poloviny 19.
století určoval práci, dopravu i podobu města.
Co těžařstvo změnilo
Těžařstvo soustředilo hospodářský vliv do společnosti schopné financovat hloubení, techniku a dopravu. Jeho význam nespočívá jen v počtu dolů. Vytvořilo podmínky pro hutní výrobu, pro růst dělnického obyvatelstva a pro dopravní propojení Kladna s Prahou a Kralupy.
Na těžařstvo navázala Vojtěšská huť a později Pražská železářská společnost. Z jedné sloje tak vznikl řetězec dolů, hutí, železnice a nových čtvrtí. Tato proměna je podrobněji popsána v článku Uhlí, hutě a Poldi.
Zápis v městské kronice
Pamětní kniha horního města Kladna uvádí první nálezy uhlí, kutací práce a doly před rozběhem velkých železárenských provozů. Kronikový záznam je doplňkový pramen k odbornějším článkům o Janu Váňovi, Lannovi a jednotlivých dolech. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 61, 68
Časová osa
1846– Jan Váňa potvrzuje těžitelnou sloj u Kladna.1848– vzniká Kladenské kamenouhelné těžařstvo.1848– otevírá se důl František.počátek 50. let 19. století– těžařstvo žádá o povolení k výstavbě železáren.1854– začíná stavba Vojtěšské huti.1857– vzniká Pražská železářská společnost.