Průmyslová zóna Kladno-východ: od Vojtěšské huti ke Koněvu
Název průmyslová zóna Kladno-východ označuje rozsáhlé území bývalých hutních provozů na pomezí Kladna, Dubí a Kročehlav. Jeho jádrem byla Vojtěšská huť, později známá jako huť Koněv. Nejde tedy o nově založený průmyslový park: dnešní zóna vyrůstá z jednoho z nejstarších železářských areálů v Čechách.
Vojtěšská huť a první koksová vysoká pec
Vojtěch Lanna starší založil Vojtěšskou huť v polovině 19. století v návaznosti na kladenské uhlí a železniční spojení. Roku 1855 zde byla zapálena první vysoká pec v Čechách vytápěná koksem. Huť postupně získala šest vysokých pecí, pudlovnu, válcovnu, slévárnu a mostárnu; vyráběla kolejnice, strojní a stavební konstrukce i litinové výrobky.
Vojtěšská huť spolu s doly a drahami změnila okolní krajinu ve výrobní pás. Pozdější Poldina huť, založená v roce 1889, vznikla v sousedství, ale šlo o jiný podnik se zaměřením na speciální oceli. Teprve poválečné znárodnění je spojilo do jednoho hutního komplexu.
Od Vojtěšské huti ke Koněvu
Po druhé světové válce byly kladenské hutě znárodněny a začleněny do národního podniku Spojené ocelárny, později SONP. Vojtěšská huť nesla od roku 1946 jméno maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Označení Koněv proto není samostatným historickým závodem vedle Vojtěšské huti, ale poválečným jménem téhož areálu.
V průběhu druhé poloviny 20. století se území proměňovalo podle potřeb velkého hutního podniku. Výroba, energetika, vlečky, sklady a odpady vytvářely jeden navazující celek s Poldi a dalšími provozy. Po útlumu hutnictví v devadesátých letech zůstala část hal využitá, velká část však přešla do režimu brownfieldu.
Brownfield, zátěže a dnešní regulace
Konferenční materiál Vodních zdrojů z roku 2023 řadí Kladno-východ mezi území bývalých hutí Koněv a Poldi se starými ekologickými zátěžemi. Nejde o jediný uzavřený pozemek: historická výroba zasáhla více katastrálních území a jednotlivé části areálu mají rozdílné vlastníky, stavby i míru využití.
Městský regulační plán popisuje podstatnou část bývalé Vojtěšské huti jako podvyužité postindustriální území v těsné vazbě na centrum Kladna. Při jeho další proměně proto nelze oddělit budoucí výstavbu od sanace, dopravního napojení a zachování hodnotných průmyslových stop. Rozvoj zóny má jinou povahu než vznik zóny Kladno-jih na volných pozemcích po roce 1998: zde jde o opakované využívání území, které město průmyslově formovalo více než 170 let.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1855 | Ve Vojtěšské huti začíná pracovat první koksová vysoká pec v Čechách. |
| 1875 | Vojtěšská huť patří k největším železárnám Rakouska-Uherska s uzavřeným výrobním cyklem. |
| 1889 | V sousedství vzniká Poldina huť, samostatná ocelárna Karla Wittgensteina. |
| 1946 | Vojtěšská huť je po znárodnění přejmenována na huť Koněv a začleněna do poválečného hutního komplexu. |
| po roce 1989 | Útlum hutnictví rozděluje areál mezi fungující provozy a nevyužité či zdevastované části. |
| 2023–2026 | Veřejné materiály popisují Kladno-východ jako brownfield se zátěžemi a podvyužitým územím, pro které město připravuje regulační rámec. |
Co zůstává doložit u každé části zvlášť
Název Kladno-východ nesmí zakrýt rozdíl mezi historickou Vojtěšskou hutí, někdejší hutí Koněv, sousedním areálem Poldi, současnými výrobními provozy a nevyužitými plochami. U konkrétní stavby nebo nové investice je proto nutné uvést vlastníka pozemku, povolení, rozsah sanace a konkrétní závazky investora; samotná poloha v průmyslové zóně tyto údaje nenahrazuje.