Skip to Content

Huť Poldi v Kladně

Huť Poldi byla ocelárna založená v Kladně 18. května 1889 Karlem Wittgensteinem. Nesla jméno jeho manželky Leopoldiny a znak ženské hlavy. Závod vyráběl kvalitní a speciální oceli; jeho značka se stala jedním ze symbolů města i českého těžkého průmyslu.

Poldi není totéž co celý kladenský průmysl. Navázala na Vojtěšskou huť, doly a železnice, ale postupně vytvořila vlastní výrobní, pracovní a společenský svět. Po roce 1945 byla součástí Spojených oceláren; po privatizaci v devadesátých letech se tento celek rozpadl. Části původního území dnes tvoří brownfield nebo nové provozy.

Založení a výroba

Původní Poldina huť vznikala v letech 1889–1890. Památkový katalog uvádí kelímkovou ocelárnu, cementační pece, kovárnu, válcovnu, generátorovnu a kotelnu. Roku 1891 přibyla martinská ocelárna a pérovna; roku 1908 elektrická indukční pec Kjellin. Závod se tím zaměřil na nástrojové, legované a jiné specializované oceli, nikoli jen na objem běžné produkce.

Výrobní značka měla mezinárodní dosah. Český rozhlas připomíná dodávky pro zbrojní výrobu, motorové hřídele, chirurgickou ocel i velké stavby; ve třicátých letech se kladenská ocel dostala také do konstrukce obloukového mostu v Sydney.

Poldi, práce a město

Huť zaměstnávala dělníky, techniky, mistry a učně. Její provoz byl propojený s odbornými školami, bydlením, železničními vlečkami i podnikovým sportem. Název SONP a později Poldi nesly kladenské hokejové i fotbalové kluby; tato vazba je popsána v článku Sport a spolkový život Kladna.

Průmyslový rozvoj však měl i cenu v podobě závislosti města na několika velkých provozech, prašnosti, emisí a rizik těžké práce. Důlní katastrofy, nehody i zřícení haly v opuštěném areálu po zániku velké části Poldi shrnuje článek Tragické události Kladna a Kladenska.

Technickou a řídící podobu závodu ve dvacátých až čtyřicátých letech utvářel také metalurg Franz Hummelberger, generální ředitel Poldi v letech 1932–1945. Jeho profil popisuje vývoj speciálních ocelí i jeho postavení za hospodářské krize a okupace.

Ředitelství, architektura a Franz Hatlanek

Ještě před Hummelbergerem vedl kladenský závod od roku 1916 Franz Hatlanek. Nešlo jen o provozní funkci: Hatlanek patřil k lidem, kteří za první světové války zastupovali Poldi navenek a byli spojeni s její modernizační ambicí. Odborná práce o kladenské architektuře jej uvádí také mezi členy Rakouského Werkbundu.

Pro Hatlanka navrhl Josef Hoffmann vilu dokončenou roku 1918. Stavba patří do stejné vrstvy příběhu jako výrobní haly a ředitelství: ukazuje, že Poldi nebyla jen souborem pecí, ale podnikem s vlastním vedením, technickou kulturou a architektonickou reprezentací. Areál, dochované stavby a jeho proměnu v brownfield shrnuje článek Poldi a průmyslové Kladno.

Spojené ocelárny

Po válce přešly kladenské hutě pod národní správu. Od roku 1946 byla Poldi začleněna do Spojených oceláren, národního podniku. Roku 1976 nesl podnik název POLDI – Spojené ocelárny, n. p. Poválečnou výrobu, rozvoj Dříně a vztah hutí k sídlištní výstavbě zachycuje samostatný článek Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno.

Privatizace a rozpad

Po roce 1989 se podnik změnil z národního podniku na akciovou společnost. V roce 1993 získala firma Bohemia Art Vladimíra Stehlíka dvě třetiny akcií Poldi nabídkou 1,75 miliardy Kč; podle iROZHLASu kupní cenu nedoplatila. Stehlík vedl Poldi v letech 1993–1996.

Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor státu a Bohemia Art. Podnik měl stamilionové dluhy, potíže s platbami za energie a neuhrazenou kupní cenu. Roku 1997 následoval konkurz. Podrobný průběh privatizace, soudní dohry a dopadu na zaměstnance je v článku Pád Poldi a město po průmyslu.

Co zůstalo po Poldi

Krach neznamenal, že z území zmizela každá výroba. V roce 1992 vznikly samostatné Strojírny Poldi, které převzaly část strojírenské tradice a používání značky. Většina původního průmyslového celku se ale změnila v rozsáhlý brownfield s technickou infrastrukturou, ekologickou zátěží a rozdílnými vlastníky. Na části území vznikají nové logistické a výrobní provozy.

Časová osa

RokUdálost
1889Karl Wittgenstein zakládá Poldinu huť pojmenovanou po Leopoldině Wittgensteinové.
1889–1891Vzniká kelímková a martinská ocelárna, kovárna, válcovna, cementační pece a pérovna.
1908Do provozu je uvedena elektrická indukční pec Kjellin.
1916Závodním ředitelem Poldi se stává Franz Hatlanek.
1918Je dokončena Hoffmannova vila pro Franze Hatlanka.
1946Poldi se stává součástí Spojených oceláren, národního podniku.
1976Národní podnik nese název POLDI – Spojené ocelárny.
1993Bohemia Art získává dvě třetiny akcií Poldi.
1996–1997Spor s vlastníkem, dluhy a následný konkurz rozpadají původní podnik.
1992–současnostČást strojírenské tradice pokračuje ve Strojírnách Poldi; většina původního území je brownfield nebo nově využívaný průmyslový areál.

Související články

Zdroje

Last updated on