Poldi a průmyslové Kladno
Poldi není úřední městská čtvrť. Název označuje bývalý hutní areál mezi Dubskou ulicí, Průmyslovou ulicí a železnicí, značku oceli i velkou část průmyslové paměti Kladna. V každodenní řeči se pod něj vejde někdejší Poldina huť, sousední provozy Vojtěšské huti, a Pád Poldi a město po průmyslu. vlečky, dělnické cesty do práce a později rozsáhlý brownfield. Dějiny podniku a jeho privatizace popisují Huť Poldi v Kladně a Pád Poldi a město po průmyslu. a Pád Poldi a město po průmyslu.
Bývalý areál Vojtěšské hutě a Poldi hutě. Zdroj: Wikimedia Commons / Ripsalis.
Průmyslový areál, ne samostatná čtvrť
Průmyslová krajina zde začala vznikat po otevření uhelných dolů a výstavbě
Vojtěšské huti. Poldina huť,
založená roku 1889, na ni navázala výrobou nástrojových, legovaných a dalších speciálních
ocelí. Hranice historického areálu vymezuje památkový katalog jižní stranou Dubské ulice,
západní stranou Průmyslové ulice a severní hranicí u železniční trati.
Do tohoto prostoru patřily haly, pece, kovárny, válcovny, energetické provozy, sklady i vlečky. Jeho význam proto neležel jen v jedné továrně: šlo o výrobní území, které po více než sto let spojovalo doly, dopravu, odborné školy a pracovní cesty z Dubí, Dříně, Kročehlav i starého Kladna.
Co v území zůstalo
Po útlumu Poldi v 90. letech nezmizel areál jako celek. Zůstaly části technické infrastruktury, průmyslové budovy, železniční napojení, majetkové hranice a také ekologické zátěže. Některé provozy přežily nebo získaly nové využití, jiné plochy se proměnily v dlouhodobě nevyužívaný brownfield.
Vedle chátrajících ploch zůstala i kontinuita specializované výroby. Strojírny Poldi vznikly osamostatněním v roce 1992, tedy ještě před konkurzem velké Poldi, a pokračují ve výrobě válců a nástrojů v Kladně-Dubí. Nejde o obnovu původního hutního koncernu, ale o samostatný podnik, který převzal část strojírenské tradice a licenci na značku Poldi.
Nová logistická zóna na části brownfieldu
Na jiné části někdejšího území začala v červenci 2024 výstavba Panattoni Business Parku
Kladno. Záměr počítal se dvěma halami o souhrnné podlahové ploše 88 500 m²: hala A měla
mít 55 500 m² a hala B 33 000 m². Jde o konkrétní projekt na části brownfieldu, nikoli o
popis celého bývalého areálu Poldi, který zůstává majetkově i funkčně rozdělený.
V dubnu 2026 převzala HAVI Logistics Kladno jako první
oznámený nájemce dokončené prostory o výměře 10 000 m² pro skladování a distribuci
chlazeného a mraženého zboží. Projekt Panattoni Business Park Kladno
tak představuje doloženou novou funkci jedné části brownfieldu; počet pracovních míst ani
celkové dopravní zatížení zde neuvedeme, protože zveřejněné podklady je neuvádějí.
Časová osa místa
| Období | Co se v území dělo |
|---|---|
| 1854–1857 | Vzniká Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost; průmyslové území se napojuje na doly a železnici. |
| 1889–1891 | Vedle starší hutě vzniká Poldina huť se specializovanými provozy ocelárny, kovárny, válcovny a pérovny. |
| 1946–1990 | Areál je součástí poválečných Spojených oceláren a pozdějšího podniku POLDI–SONP. |
| 1992–1997 | Části provozů se osamostatňují, zatímco velká Poldi prochází privatizací, krizí a konkurzem. |
| po roce 1997 | Areál se dělí mezi fungující provozy, nevyužité plochy, technické dědictví a sanované brownfieldy. |
| 2024–2026 | Na části území vzniká Panattoni Business Park; první oznámený nájemce HAVI přebírá prostory v dubnu 2026. |
Brownfield a město po hutích
Areál leží uvnitř města, ne na jeho vzdáleném okraji. Pro jeho další proměnu je nutné rozlišovat historické stavby a kontaminované plochy, jednotlivé vlastníky, konkrétní stavební záměry a provozy, které už v území skutečně fungují. Samotné označení „Poldi“ tyto rozdílné vrstvy nesmí zakrýt.
Související články
- Uhlí, hutě a Poldi
- Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
- Strojírny Poldi Kladno
- Pád Poldi a město po průmyslu