Uhlí, hutě a Poldi

Uhlí, hutě a Poldi tvoří základní průmyslovou osu moderního Kladna. Z někdejšího města v zemědělské krajině vzniklo během několika desetiletí hornické, hutnické a ocelářské centrum. Průmysl změnil počet obyvatel, podobu čtvrtí, dopravu, sociální skladbu, politiku, sport i každodenní jazyk města.

Tato událost není jedním datem. Začíná nálezem uhlí v roce 1846, pokračuje vznikem těžařstva, Vojtěšské huti a Pražsko-železářské společnosti a vrcholí založením Poldiny huti v roce 1889. Teprve spojení těchto kroků vysvětluje, proč se Kladno stalo jedním ze symbolů českého těžkého průmyslu.

Kladno před průmyslovým zlomem

Před polovinou 19. století mělo Kladno městský a řemeslný základ, ale jeho význam se neopíral o velký průmysl. Okolní krajina byla tvořena starými obcemi, poli, cestami, menšími řemesly a lokálními trhy. Rozhodující změnu přineslo až černé uhlí, které proměnilo hodnotu pozemků, práci i vztah města k Praze, Berounsku a dalším průmyslovým oblastem.

Uhlí nebylo jen surovina. Přitáhlo podnikatele, techniky, dělníky, dopravní stavby, ubytování a nové instituce. Kladno začalo růst rychleji, než odpovídalo jeho staré městské struktuře.

Jan Váňa a rok 1846

Za klíčový počátek průmyslového Kladna se považuje rok 1846, kdy Jan Váňa v nálezné jámě Kateřina–Josefa narazil na dva metry mocnou sloj. Nebyl prvním člověkem, který na Kladensku našel uhlí: Kašpar Weininger zde už roku 1828 objevil tenkou sloj. Váňův nález však otevřel těžbu mocnější hlavní sloje a stal se základem dalšího průmyslového rozvoje. Připomíná jej Váňův kámen.

Roku 1848 vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Tím se z geologického objevu stala organizovaná průmyslová síla. Těžařstvo otevíralo v dalších desetiletích nová pole a kladenské uhlí se začalo zapojovat do širšího hospodářského systému.

Vojtěšská huť a železářský pilíř

Roku 1854 byla vystavěna Vojtěšská huť. Navázala na uhlí a proměnila Kladno z hornického místa v prostor těžby a hutnictví. Roku 1857 vznikla Pražsko-železářská společnost, která dala kladenskému průmyslu institucionální a kapitálové zázemí.

Doly, hutě a železnice se navzájem posilovaly. Uhlí dávalo energii, hutě spotřebovávaly suroviny a vyráběly železo, doprava spojovala závody s trhy a pracovní síla přicházela z okolních obcí. Kladno tak rostlo jako systém, nikoli jako samostatně plánované město.

Poldina huť

Roku 1889 založil Karl Wittgenstein Poldinu huť. Jméno dostala po jeho manželce Leopoldině a znak s ženskou hlavou se stal jedním z nejznámějších průmyslových symbolů Kladna. Poldi vznikla v blízkosti Vojtěšské huti a zaměřila se na kvalitní nástrojové, legované a speciální oceli.

Památkový katalog popisuje rychlý technický rozvoj areálu. V letech 1889-1890 vznikla kelímková ocelárna, cementační pece, kovárna, válcovna, generátorovna a kotelna. Roku 1891 přibyla Martinská ocelárna s pecí Siemens-Martin a pérovna. V roce 1908 byla uvedena do provozu elektrická indukční pec Kjellin.

Poldi zaplnila jinou vrstvu průmyslu než starší Vojtěšská huť. Nešlo jen o objem výroby, ale o kvalitu oceli, specializaci a exportní pověst. Úplnou historii podniku od založení po privatizaci a dnešní brownfield shrnuje článek Huť Poldi v Kladně.

Výrobky a světová pověst

Český rozhlas připomíná, že Poldi vyráběla zbraně, motorové hřídele, chirurgickou ocel i díly pro velké stavby. Ve 30. letech 20. století dodávala také konstrukční prvky pro slavný obloukový most v Sydney. Značka Poldi tak posouvala Kladno z lokálního průmyslového města do světového oběhu technických výrobků.

Síla značky měla i sociální účinek. Kladenská práce nebyla vnímána jen jako těžká a špinavá, ale také jako kvalifikovaná. Hutníci, technici, konstruktéři, mistři a učni se stali součástí města, které své sebevědomí opíralo o průmyslovou odbornost.

Obrazový archiv Poldi

Historii podniku nelze zúžit na několik znaků, výrobků a hospodářských výsledků. Národní technické muzeum pracovalo s fotografickými archivy Poldiny hutě v publikaci Poldi — lidé a jejich továrna. Soubor zahrnuje snímky od konce 19. století přes znárodnění po druhé polovině 20. století a zachycuje provozy, zaměstnance i způsob, jak podnik sám svou práci fotografoval. Pro další rozšiřování hesel o areálech, profesích a lidech jde o konkrétní archivní základ, nikoli o ilustrační kulisu.

Průmysl a podoba města

Průmysl určil fyzickou podobu Kladna. Vznikaly vlečky, doly, hutní provozy, dělnické domy, hostince, školy, spolky, hřiště a později sídliště. Cesty do práce propojovaly staré Kladno s Dubím, Dříní, Kročehlavy, Vrapicemi, Rozdělovem a dalšími částmi. Správní slučování okolních obcí později navazovalo na propojení, které už vytvořila práce.

Průmysl zároveň nesl sociální rizika. Těžká směna, úrazy, prach, kouř, znečištění a závislost rodin na velkých podnicích patřily ke stejné historii jako výplaty, růst města, sportovní tradice a hrdost na značku Poldi.

V roce 1889 se tato závislost proměnila v otevřený konflikt. Stávka na Mayrau a následné Krvavé Boží tělo ukázaly, že průmyslový růst neznamenal automaticky lepší postavení hornických rodin. V příběhu stojí vedle hutníka a horníka také ředitel Gottfried Bacher a starosta Josef Hrabě, tedy lidé s podnikovou a městskou pravomocí.

Smrtelné nehody jako součást průmyslových dějin

Mezi lety 1873 a 1876 zahynulo při třech neštěstích na dolech Amálie, Kateřina a Engerth celkem třicet lidí. V roce 1924 zabil otřes na dole Jan pět horníků, požár na dole Nosek v roce 1960 dalších dvacet a výbuch metanu na Schoelleru v roce 2001 čtyři. Po zániku velké části Poldi zemřeli v roce 2007 dva lidé při zřícení rozebírané válcovenské haly.

Přesná data, příčiny, počty obětí a pietní místa shrnuje článek Tragické události Kladna a Kladenska.

Poválečný vývoj a národní podnik

Po druhé světové válce přešla Poldina huť pod národní správu, byla znárodněna a od března 1946 se stala součástí Spojených oceláren. V roce 1976 nesl podnik název POLDI - Spojené ocelárny, n. p. Poválečná éra posílila rozsah zaměstnanosti a propojení podniku s městem, ale zároveň zvyšovala závislost Kladna na jedné velké průmyslové soustavě.

Po roce 1989 byl národní podnik přeměněn na akciovou společnost a privatizován. Následný útlum a krach v letech 1996-1997 ukázaly, jak silně bylo město spojeno s průmyslovým základem, který ho po více než sto let formoval.

Časová osa

Průmyslová práce zároveň vytvářela konflikty, odbory a spolkový život. Jejich souvislou kapitolu shrnuje článek Dělnické hnutí a stávky na Kladensku. Každodenní zázemí hutníků — byty, učiliště, zdravotní péče, péče o děti a sport — zachycuje článek Poldi: práce, bydlení a každodenní život průmyslového města.

Zápisy v městské kronice

Pamětní kniha horního města Kladna zachycuje starší těžbu uhlí, vznik železáren, technické změny a propojení dolů a hutí se železnicí. Pro dějiny průmyslu je použitelná hlavně jako městský souhrn starších údajů, který je nutné číst spolu se samostatnými prameny k dolům, hutím a drahám. Pamětní kniha horního města Kladna, obrazy 69, 74

Zdroje