Poldi: práce, bydlení a každodenní život průmyslového města

Poldi a později Spojené ocelárny neurčovaly Kladno jen počtem pracovních míst. Podnikové zázemí zasahovalo do bydlení, učňovského školství, zdravotnictví, péče o děti i sportu. Pro obyvatele tak práce v hutích často znamenala celý soubor institucí, nikoli pouze mzdu za směnu.

Bydlení pro hutníky a úředníky

Ve 30. letech Poldiny hutě budovaly zařízení pro zaměstnance: koupaliště pro úředníky, zotavovnu pro dělníky a vilovou čtvrť pro úředníky a mistry na hraně Kladna a Kročehlav. Po znárodnění se bytová výstavba rozšířila. Podnik a jeho organizace podporovaly družstevní byty, vznikaly dělnické kolonie a část Podprůhonu se v této době proměnila v čtvrť obývanou hlavně hutníky.

Práce o sociálních dopadech Poldi uvádí, že bytový fond obou hutí měl roku 1945 150 bytů a na konci roku 1985 osm tisíc bytů; podnik se podle ní podílel také na stavbě několika set rodinných domů. Do roku 1964 hutě byty spravovaly a vybíraly nájemné. Poté je předaly městskému bytovému podniku. Tento převod oddělil bydlení od přímé správy výrobního závodu, neodstranil však fakt, že velká část obytné výstavby vznikla kvůli hutní práci.

Učňové, internát a kvalifikace

Odborné vzdělávání bylo součástí výrobního systému. Nejprve probíhala praktická výuka přímo v hutích a teoretická po různých místech města. Roku 1957 se učňovská škola změnila na odborné učiliště Spojených oceláren; připravovalo mimo jiné vysokopecní hutníky, oceláře a válcíře. Nábor už nesměřoval jen do Kladna a okolí, ale i do dalších krajů.

Pro učně z jiných regionů vznikl roku 1959 Gottwaldův domov mládeže. Vedle ubytování zajišťoval volný čas a sportovní program. V letech 1955–1985 prošlo odborným učilištěm Spojených oceláren podle citované práce devět tisíc absolventů; roku 1980 podnik zřídil střední odborné učiliště POLDI–Spojené ocelárny.

Z tohoto prostředí vyrůstaly i Pracovní zálohy Kladno. Jejich hokejový oddíl vznikl roku 1952 při učilišti Poldovky a spojoval výuku, internát a sportovní přípravu. Hokejová tradice proto nebyla pouze reklamou podniku: měla konkrétní zázemí v učňovském systému a práci trenérů.

Zdraví, péče a rodinný život

V roce 1959 se otevřel léčebný dům ONP a Dům pracovního lékařství; součástí podnikového zázemí byly také brigádnické ubytovny ve Švermově. Vazba Poldi na zdravotnictví se objevovala i mimo vlastní areál: Střední zdravotnická škola Kladno uvádí, že v roce 1947 zahájila výuku v sanatoriu pracujících POLDI na Lapáku. Její učitelský sbor tehdy tvořili mimo jiné primáři kladenské nemocnice.

Podnik řešil i péči o děti pracujících žen. Historie mateřské školy v ulici J. Hory zachycuje, že SONP roku 1964 adaptovaly vilu po bývalém řediteli oceláren Hummelbergerovi pro společné jesle a mateřskou školu. Druhá budova otevřená roku 1967 zvýšila kapacitu na 111 dětí. Po útlumu Poldi přešlo zařízení 1. února 1992 pod správu města.

Co skončilo s průmyslovým modelem

Podnikové bydlení, učiliště, zdravotní zařízení, internáty, školky a sportovní oddíly nevznikaly všechny ve stejném roce ani je neprovozovala jediná organizace. Spojovala je však závislost Kladna na velké průmyslové soustavě. Pád Poldi v letech 1996–1997 proto neznamenal jen zastavení výroby; uzavřel také model, v němž práce, bydlení a část veřejné vybavenosti vyrůstaly ze stejného podniku.

Některé instituce pokračovaly pod městem, krajem nebo samostatnými spolky. Jejich další osudy shrnují články Pád Poldi a město po průmyslu, Kladenské školství a odborné vzdělávání a Sport a spolkový život Kladna.

Časová osa

Zdroje