Spojené ocelárny a poválečné hutní Kladno
Spojené ocelárny, národní podnik — SONP — vznikly na začátku roku 1946 z
poválečně znárodněných závodů Pražské železářské společnosti a Poldiny hutě.
Nešlo jen o nové administrativní jméno. Podnik soustředil výrobu, pracovní sílu,
učňovské obory, bytovou politiku i závodní sport do soustavy, jejíž rytmus po
desetiletí určoval každodenní život Kladna.
Vznik národního podniku
Po válce přešly kladenské hutě pod národní správu. Od 1. ledna 1946 byly
začleněny do nově zřízeného národního podniku Spojené ocelárny Kladno. Historie
Sládečkova vlastivědného muzea uvádí, že původně zahrnovaly závody někdejší
Pražské železářské společnosti i Poldiny hutě; při dalších delimitacích zůstaly
v rámci SONP dvě kladenské hutě.
Starší Vojtěšská huť dostala v květnu 1946 jméno huť Koněv. Poldi nezmizela jako značka výroby, ale byla součástí mnohem většího státního podniku. Zároveň se změnila odpovědnost za práci, investice a rozvoj: hlavním partnerem města již nebyl soukromý závod, ale národní podnik řízený v rámci státního hospodářství.
Práce, město a sport
SONP představovaly pro Kladno více než zaměstnavatele. Hutě vytvářely odborné
profese, učiliště, závodní kluby a infrastrukturu pro volný čas. V názvech
fotbalového a hokejového klubu se proto objevily Ocelárny, Baník a SONP. Znak
hokejového mužstva od roku 1948 přímo odkazoval na Spojené ocelárny, které
byly jeho patronem i hlavním průmyslovým pilířem města.
Toto spojení mělo konkrétní podobu: Stanislav Bacílek vedle hokeje pracoval jako valcíř a později vedl válcovnu; klubové týmy nesly podnikové názvy a sportovní areály vyrůstaly ve městě, jehož pracovní směny i spolkový život se soustředily kolem hutí.
Dříň, Sítná a poválečná výstavba
V sedmdesátých letech se výrobní soustava rozšiřovala. U Dříně se od roku 1972
budoval nový závod; první fáze, elektroocelárna, zahájila slavnostně výrobu v
roce 1975. Současně rostla panelová sídliště na jihovýchodním okraji města,
Sítná a nové centrum v prostoru staré zástavby. Průmyslová expanze a bytová
výstavba tedy nebyly dva nezávislé příběhy: nové domy reagovaly na město, jehož
práce a počet obyvatel byly stále propojené s hutěmi.
Vedle růstu zůstávaly i náklady průmyslového města — znečištěné ovzduší, závislost rodin na jednom zaměstnavateli a tlak na rychlou výstavbu. Jejich důsledky se staly zřetelnými po pádu Poldi v devadesátých letech.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
1945 | hutní závody přecházejí pod národní správu |
1946 | vznikají Spojené ocelárny, národní podnik |
1946 | Vojtěšská huť je přejmenována na huť Koněv |
1952 | v SONP zůstávají dvě kladenské hutě po delimitaci dalších závodů |
1972 | začíná stavba nového závodu na Dříni |
1975 | zahajuje výrobu dříňská elektroocelárna |
1977 | sportovní klub nese název TJ Poldi SONP Kladno |
1989–1997 | státní podnik se mění, je privatizován a jeho průmyslová soustava se rozpadá |
Související články
- Uhlí, hutě a Poldi
- Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
- Pád Poldi a město po průmyslu
- Sport a spolkový život Kladna