Železniční síť Kladna: od koňky k průmyslovým vlečkám

Železnice v Kladně nezačala jako spoj pro každodenní cestu do Prahy. Její první úlohou byla přeprava dřeva, kamene a později uhlí. Teprve růst dolů, hutí a města vytvořil síť, v níž vedle osobních tratí fungovaly vlečky, nákladní spojení a dráha pro přísun rudy. Kladenské nádraží proto není samostatným dopravním bodem, ale pozůstatkem celého průmyslového systému.

První osa: Praha, Kladno a Lány

Lánská koněspřežka zahájila provoz 21. března 1830. Vedla z Prahy přes Kladno k Lánům a jejím původním účelem byla nákladní doprava. Vznikla dříve, než se Kladensko stalo velkým uhelným a hutním revírem, a vytvořila dopravní předpoklad pro jeho pozdější růst.

Koňská dráha kapacitně nestačila. Buštěhradská železniční společnost ji koupila roku 1853, v roce 1855 získala koncesi a začala její přestavbu na parní dráhu normálního rozchodu. Lesní úsek ke Pní zůstal posledním místem koňského provozu až do roku 1873.

Nádraží nejsou jedna budova

Pojem „kladenské nádraží“ zakrývá několik historicky odlišných míst. Výhybka byla konečným bodem pražsko-lánské koněspřežky, tedy dopravním bodem dřívějším než velká těžba. Buštěhradská dráha pak v letech 1855–1856 postavila východně od Kladna první stanici své uhelné trati, označovanou jako Staré Kladno. Roku 1872 se tato větev propojila s Výhybkou.

Dodnes je mimořádně cenný hrázděný objekt stanice Kladno-Dubí z roku 1855. Je to hmotný doklad doby, kdy kolej nesloužila především cestě do zaměstnání, ale odvozu uhlí a zásobování průmyslových provozů. Stará nádraží, nákladiště a kolejiště proto nelze posuzovat jen podle dnešní osobní dopravy: vznikala podle polohy dolů, hutí a nakládacích míst.

Kralupy, Praha a odbyt uhlí

Buštěhradská dráha vytvořila od poloviny 19. století hlavní osu pro vývoz kladenského uhlí. Spojení se Starým Kladnem, Kralupy nad Vltavou a postupně Prahou umožnilo převážet velké objemy surovin a hotových výrobků do širšího trhu. V Kralupech bylo možné náklad přeložit na vltavskou vodní cestu.

Zvláštní význam měla trať pro rozmístění dolů a hutí. Nádraží, vlečky a nakládací plochy určovaly, kde se vyplatí budovat provozy a kde vznikají pracovní cesty. Železnice tak patří ke stejnému příběhu jako Vojtěšská huť a pozdější Poldi.

Dráha, která do Kladna přivážela suroviny

Síť nevozila jen kladenské uhlí ven. Kladensko-nučická dráha vznikla jako zásobovací spojení železáren s rudnými doly v Nučicích a s vápencem z oblasti Mořiny. Stavba začala v lednu 1857 po předchozím povolovacím řízení.

Tato trať vysvětluje provozní logiku železáren: kladenské uhlí, nučická ruda a vápenec z lomů nebyly tři oddělené příběhy. Teprve jejich spojení po kolejích umožňovalo výrobu železa. Po útlumu těžkého průmyslu ztratila dráha původní funkci; společnost KND Kladno byla po konkursu vymazána z obchodního rejstříku roku 2007.

Od průmyslové sítě k přestavbě spojení s Prahou

Ve 20. století zůstala trať do Prahy důležitá také pro osobní dopravu, zatímco část vleček a nákladních kolejí sloužila dolům a hutím. Útlum těžby a rozpad Poldi po roce 1989 velkou část původního průmyslového provozu ukončily, ale nevymazaly trasování tratí ani význam železnice pro každodenní dojíždění.

Současná modernizace spojení Praha–Kladno je proto další etapou staré dopravní osy. Jejím cílem už není odvoz uhlí nebo přívoz rudy, ale kapacitnější veřejná doprava mezi Kladnem, letištěm a Prahou. Podrobnou historii přípravy, sporů o varianty a postupných stavebních etap zachycuje samostatný článek o projektu.

Časová osa

Související články

• Lánská koněspřežka a Kladno
• Buštěhradská dráha a průmyslové Kladno
• Kladensko-nučická dráha
• Projekt železnice Praha–Kladno

Zdroje