Skip to Content

Pivovary Kladna

Pivo se v Kladně vařilo dlouho před uhlím a hutěmi. Roku 1631 získalo městečko povolení vařit v panském pivovaru tři várky piva a čepovat je v obecní hospodě. Výtěžek měl sloužit obci, zejména opravám radnice a opevnění.

Od tvrzí do Kročehlav

Původní kladenský pivovar stál patrně u Hořejší tvrze. Po její přestavbě na renesanční zámek se výroba přesunula k Dolní tvrzi nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo do roku 1858.

Téhož roku začal fungovat nový kročehlavský pivovar, který břevnovští benediktini budovali od roku 1855. Nešlo o malou hospodskou varnu: součástí areálu byly sladovna, mlýn, bečvárna, kovárna, stáje, vodárna, dva obytné domy a rozsáhlá sklepení. Při zahájení provozu se uváděla kapacita 50 000 hektolitrů piva a asi 400 tun sladu ročně.

Parní pivovar a Zacharův salon

Roku 1873 přešel závod na parní pohon. Přibyla lednice, nové varní zařízení, vystírací káď, předehřívač, kotel a úpravy sladovny. V provozu pracovalo přibližně 60 dělníků, čtyři úředníci, sládek, podstarší a správce.

Od roku 1882 měl pivovar v nájmu sládek Šebestián Zachar. Po jeho smrti podnik vedla vdova Marie Zacharová s bratrem Vilémem Havlíkem. Roku 1898 převzal prokuru a nájem syn Šebestiána, Otakar Zachar. Za jeho působení se prohloubily studny, vybudoval nový vodohospodářský systém a pivovar dosáhl krátkého produkčního maxima.

Zacharův ředitelský byt sloužil také jako Kročehlavský salon. Setkávali se v něm lidé z kultury, vědy, politiky a podnikání; Zachar zde shromažďoval sbírku českého umění a knihovnu. Roku 1909 byl na štít vrátnice instalován reliéf podle návrhu Mikoláše Alše. Pivovar po jeho smrti v roce 1921 převzala vdova Pavla Zacharová; od roku 1938 jej spravoval sládek Jan Beránek.

Znárodnění, výroba mimo pivo a chátrání

Válka výrobu omezila a část zařízení byla rekvírována. Roku 1948 byl podnik znárodněn s účinností od 1. ledna 1949. V roce 1949 jej provozovaly Rakovnicko-kladenské pivovary, o rok později byla výroba piva v rámci centralizace ukončena.

V letech 1950–1951 nahradila vaření piva výroba sycených nápojů. Později v areálu pracovaly galvanizovna, zámečnictví, kovovýroba a chromovna; od 60. let zde působil Kovopodnik Kladno. Tím se původní pivovarské budovy zachovaly, ale jejich provoz výrazně změnil. Po transformaci Kovopodniku v letech 1989–1990 následovala likvidace, dílčí privatizace a pronájmy; areál bez soustavné údržby chátral.

Po restituci v roce 2004 se areál vrátil břevnovskému arciopatství a následně byl prodán. Postupně se měnil na obchodně-bytový komplex s provozovnami, kancelářemi, ateliéry a nájemními byty. Roku 2018 zde byla odhalena busta Otakara Zachara.

Návrat vaření piva

V roce 2020 uzavřel majitel areálu memorandum se sládkem Václavem Strnadem o obnovení výroby. Společnost Pivovar Kladno Kročehlavy byla zapsána v lednu 2021 a 3. srpna 2021 se v areálu po 71 letech znovu začalo vařit pivo.

Vedle toho existuje Starokladenský pivovar, založený roku 2009 v pivnici U Kozlíků. Navazuje na značku a tradici kladenského vaření piva, není však pokračovatelem původního kročehlavského průmyslového závodu.

Časová osa

RokUdálost
1631Kladno získává právo vařit pivo v panském pivovaru.
1855–1858Benediktini budují a uvádějí do provozu moderní pivovar v Kročehlavech.
1873Závod přechází na parní pohon.
1898–1921Pivovar vede Otakar Zachar; vzniká Kročehlavský salon.
1949–1950Závod je po znárodnění převeden do státní správy a výroba piva končí.
1950–1990Areál slouží výrobě sycených nápojů, galvanizovně a Kovopodniku Kladno.
2004Po restituci mění areál vlastníka a začíná jeho konverze.
2009V pivnici U Kozlíků vzniká Starokladenský pivovar.
2021V Kročehlavech se po 71 letech obnovuje vaření piva.

Zdroje

Last updated on