Pivovary Kladna
Pivo se v Kladně vařilo dlouho před uhlím a hutěmi. Roku 1631 získalo městečko
povolení vařit v panském pivovaru tři várky piva a čepovat je v obecní hospodě.
Výtěžek měl sloužit obci, zejména opravám radnice a opevnění.
Od tvrzí do Kročehlav
Původní kladenský pivovar stál patrně u Hořejší tvrze. Po její přestavbě na
renesanční zámek se výroba přesunula k Dolní tvrzi nedaleko náměstí. Tam se pivo
vařilo do roku 1858.
Téhož roku začal fungovat nový kročehlavský pivovar, který břevnovští benediktini
budovali od roku 1855. Nešlo o malou hospodskou varnu: součástí areálu byly
sladovna, mlýn, bečvárna, kovárna, stáje, vodárna, dva obytné domy a rozsáhlá
sklepení. Při zahájení provozu se uváděla kapacita 50 000 hektolitrů piva a asi
400 tun sladu ročně.
Parní pivovar a Zacharův salon
Roku 1873 přešel závod na parní pohon. Přibyla lednice, nové varní zařízení,
vystírací káď, předehřívač, kotel a úpravy sladovny. V provozu pracovalo přibližně
60 dělníků, čtyři úředníci, sládek, podstarší a správce.
Od roku 1882 měl pivovar v nájmu sládek Šebestián Zachar. Po jeho smrti podnik
vedla vdova Marie Zacharová s bratrem Vilémem Havlíkem. Roku 1898 převzal
prokuru a nájem syn Šebestiána, Otakar Zachar. Za jeho
působení se prohloubily studny, vybudoval nový vodohospodářský systém a pivovar
dosáhl krátkého produkčního maxima.
Zacharův ředitelský byt sloužil také jako Kročehlavský salon. Setkávali se v něm
lidé z kultury, vědy, politiky a podnikání; Zachar zde shromažďoval sbírku českého
umění a knihovnu. Roku 1909 byl na štít vrátnice instalován reliéf podle návrhu
Mikoláše Alše. Pivovar po jeho smrti v roce 1921 převzala vdova Pavla Zacharová;
od roku 1938 jej spravoval sládek Jan Beránek.
Znárodnění, výroba mimo pivo a chátrání
Válka výrobu omezila a část zařízení byla rekvírována. Roku 1948 byl podnik
znárodněn s účinností od 1. ledna 1949. V roce 1949 jej provozovaly
Rakovnicko-kladenské pivovary, o rok později byla výroba piva v rámci
centralizace ukončena.
V letech 1950–1951 nahradila vaření piva výroba sycených nápojů. Později v areálu pracovaly galvanizovna, zámečnictví, kovovýroba a chromovna; od 60. let zde působil Kovopodnik Kladno. Tím se původní pivovarské budovy zachovaly, ale jejich provoz výrazně změnil. Po transformaci Kovopodniku v letech 1989–1990 následovala likvidace, dílčí privatizace a pronájmy; areál bez soustavné údržby chátral.
Po restituci v roce 2004 se areál vrátil břevnovskému arciopatství a následně
byl prodán. Postupně se měnil na obchodně-bytový komplex s provozovnami,
kancelářemi, ateliéry a nájemními byty. Roku 2018 zde byla odhalena busta
Otakara Zachara.
Návrat vaření piva
V roce 2020 uzavřel majitel areálu memorandum se sládkem Václavem Strnadem o
obnovení výroby. Společnost Pivovar Kladno Kročehlavy byla zapsána v lednu 2021 a
3. srpna 2021 se v areálu po 71 letech znovu začalo vařit pivo.
Vedle toho existuje Starokladenský pivovar, založený roku 2009 v pivnici U
Kozlíků. Navazuje na značku a tradici kladenského vaření piva, není však
pokračovatelem původního kročehlavského průmyslového závodu.
Časová osa
| Rok | Událost |
|---|---|
1631 | Kladno získává právo vařit pivo v panském pivovaru. |
1855–1858 | Benediktini budují a uvádějí do provozu moderní pivovar v Kročehlavech. |
1873 | Závod přechází na parní pohon. |
1898–1921 | Pivovar vede Otakar Zachar; vzniká Kročehlavský salon. |
1949–1950 | Závod je po znárodnění převeden do státní správy a výroba piva končí. |
1950–1990 | Areál slouží výrobě sycených nápojů, galvanizovně a Kovopodniku Kladno. |
2004 | Po restituci mění areál vlastníka a začíná jeho konverze. |
2009 | V pivnici U Kozlíků vzniká Starokladenský pivovar. |
2021 | V Kročehlavech se po 71 letech obnovuje vaření piva. |