Obyvatelstvo Kladna po roce 1989

Kladno mělo při sčítání v roce 1991 71 753 obyvatel. V roce 2021 jich Český statistický úřad evidoval 67 756, tedy o 3 997 méně. Počet obyvatel za třicet let klesl o 5,6 procenta. Největší mezisčítací úbytek nastal mezi roky 2001 a 2011, kdy město ztratilo 3 029 obyvatel.

Údaje nejsou metodicky zcela totožné. Sčítání 1991 pracovalo s obyvatelstvem hlášeným k trvalému pobytu, rok 2001 zahrnoval trvalý nebo dlouhodobý pobyt a sčítání 2011 a 2021 používala obvyklé bydliště. Tabulka proto přesně přebírá řadu ČSÚ, ale neskrývá změnu definice.

Dlouhá řada: růst, vrchol a úbytek

Současný pokles je čitelnější vedle delší časové řady. Kladno mělo roku 1869 16 421 obyvatel; průmyslový růst zvýšil tento počet do roku 1910 na 49 668. Po druhé světové válce a výstavbě sídlišť následoval další nárůst, který vrcholil v roce 1991.

ČSÚ u počtu domů zároveň upozorňuje na změny metodiky: roky 1869–1950 uvádějí celkový počet domů, roky 1961–1980 trvale obydlené domy a od roku 1991 opět celkový počet domů. Řada tedy dokládá změnu rozsahu zástavby, nemá však sloužit jako mechanické srovnání bytové kapacity mezi všemi obdobími.

Co se během třiceti let změnilo

Počátek období se překrývá s rozpadem pracovního modelu postaveného na Poldi, hutích a dolech. Pád Poldi zasáhl zaměstnanost, zatímco konec těžby na dole Schoeller v roce 2002 uzavřel hornickou kapitolu regionu. Nová pracovní místa se přesunula do průmyslové zóny, služeb, nemocnice, logistiky a k zaměstnavatelům popsaným v článku Hospodářství a zaměstnavatelé Kladna po roce 1989.

Kladno se současně stalo součástí širšího pražského pracovního a bytového regionu. Část obyvatel denně dojíždí, nové bytové projekty přivádějí další domácnosti a velká sídliště z druhé poloviny 20. století stárnou společně se svými prvními obyvateli. Změna se neodehrává rovnoměrně: jiné potřeby mají Kročehlavy, Rozdělov, historické centrum a nové rozvojové lokality.

Dopad na městské služby

Nižší celkový počet obyvatel neznamená automaticky menší nároky na město. Stárnutí zvyšuje potřebu zdravotní, sociální a bezbariérové infrastruktury. Nová výstavba naopak vyžaduje kapacitu škol, dopravy a veřejných prostranství v konkrétních čtvrtích. Rozhodující proto není jen součet obyvatel, ale jejich věk, rozmístění a dostupnost služeb.

Stěhování po pandemii

Bilance ČSÚ ukazuje, že dlouhodobý pokles není každý rok stejný. V roce 2020 město ztratilo 441 obyvatel a v roce 2021 dalších 612. Roku 2022 naopak zaznamenalo celkový přírůstek 1 533 lidí: přistěhovalo se 3 360 osob a vystěhovalo 1 641. Přirozená bilance zůstala záporná, protože počet zemřelých převýšil počet narozených o 186.

Na konci roku 2022 tak ČSÚ evidoval 68 436 obyvatel. Růst nevytvořila vyšší porodnost, ale stěhování. Pro plánování škol, dopravy a bydlení je proto nutné sledovat nejen celkový stav, ale také to, do kterých částí města se nové domácnosti přicházejí.