Rozdělov
Rozdělov je část Kladna se starší obecní vrstvou a poválečným sídlištěm Kladno-Rozdělov. Jeho nejznámějšími stavbami jsou rozdělovské věžové domy navržené Josefem Havlíčkem. Historie místa proto zahrnuje samostatnou obec, vznik Velkého Kladna, poválečnou bytovou výstavbu, školu i památkově chráněný soubor domů.
Starší Rozdělov
Rozdělov nebyl od začátku jen kladenské sídliště. Byl samostatnou obcí a měl vlastní vývoj před tím, než se stal součástí širšího městského organismu. Kladno minulé připomíná, že při vzniku Velkého Kladna patřil Rozdělov mezi obce začleněné do nového celku a že jeho splynutí s Kladnem se završovalo zejména po výstavbě Sídliště Vítězného února.
Právě na této vrstvě je vidět, jak Kladno rostlo. Starší sídla nezmizela najednou. Byla postupně obklopena novou zástavbou, dopravou, školami a službami, až se jejich hranice staly méně zřetelné.
Rozdělovská obecní vrstva je dnes čitelná hlavně přes místní jméno, starší uliční síť, rodáky a paměť lidí, kteří rozlišují starý Rozdělov od poválečného sídliště. V dějinách Kladna se tak potkává vesnický základ s jednou z nejambicióznějších poválečných stavebních akcí ve městě.
Rozdělov a Velké Kladno
Rok 1941 je pro Rozdělov stejný zlom jako pro Kročehlavy, Dubí, Dříň a Újezd.
Vznik Velkého Kladna odpovídal průmyslové realitě: lidé už nežili a nepracovali
v oddělených obcích, ale v propojeném prostoru hutí, dolů, železnic, silnic a
nového bydlení.
Po válce se správní i urbanistická logika města dál upevňovala. Rozdělov se postupně stal jedním z míst, kde Kladno řešilo velkou otázku poválečného průmyslového města: jak kvalitně bydlet ve městě práce.
Havlíčkovy věžové domy
Nejznámější vrstvou Rozdělova jsou věžové domy. Muzeum věžáků připomíná Josefa
Havlíčka jako autora zastavovacího plánu sídliště
Kladno-Rozdělov a hlavního architekta šestice věžových domů. Na projektu s ním
spolupracovali Karel Filsak a Karel Bubeníček. Český
rozhlas Vltava věžáky označuje za významný celek československé architektury a
poslední velkou Havlíčkovu realizaci.
Poznej domy uvádí výstavbu v letech 1953-1957; encyklopedické zdroje popisují
šest třináctipodlažních domů při Vítězné ulici.
Rozdělovské věžové domy patří k nejvýraznějším stavbám poválečného Kladna. Jejich urbanistické řešení a autorství Josefa Havlíčka jsou součástí hodnoty sídliště, které vznikalo v letech 1953–1957.
Věžáky byly později chráněny jako kulturní památka. Jejich hodnota nespočívá jen ve výšce a siluetě, ale také v celkovém urbanistickém řešení: obytné domy, kompozice veřejného prostoru, vztah k zeleni a ambice dát průmyslovému městu reprezentativní obytný celek.
Škola, bydlení a služby
S výstavbou sídliště vznikaly i školy a služby. Kladno minulé dokládá otevření nové školy
v sídlišti Vítězného února ve školním roce 1953–1954; šlo o dnešní 6. základní školu.
Časově tedy škola vyrůstala souběžně s první etapou věžových domů, nikoli jako pozdější
doplněk již hotové čtvrti.
Sídliště spojilo byty, školu, komunikace, obchody a veřejný prostor do jednoho urbanistického celku. Věžové domy jsou jeho nejviditelnější částí, ale nevysvětlují samy celou podobu poválečného Rozdělova.
Starý a nový Rozdělov
Rozdělov má podobně jako Kročehlavy starší obecní vrstvu a novější modernistickou vrstvu. Starý Rozdělov nese lokální paměť před velkou výstavbou. Nový Rozdělov přináší poválečný urbanismus a architekturu.
Obě vrstvy k sobě patří. Pokud se zdůrazní jen věžáky, zmizí starší obec. Pokud se zdůrazní jen stará obec, zmizí fakt, že Rozdělov je jedním z nejvýznamnějších poválečných obytných celků v Kladně.
Pozdější rozhodnutí o parcelách
K novějším rozhodnutím v lokalitě patří parkoviště ve Vašíčkově ulici a projekt označovaný jako Rozdělov–Obalovna. Oba případy mají vlastní články, protože se týkají konkrétních stavebních a smluvních postupů, nikoli dějin vzniku Rozdělova a jeho poválečného sídliště.
Časová osa
1941: Rozdělov byl začleněn do Velkého Kladna.1946: Josef Havlíček vypracoval studii sídliště Kladno–Rozdělov; projekt se následně upravoval a stavební povolení bylo vydáno na konci roku 1951.březen 1953: začala výstavba šesti věžových domů a souvisejícího sídliště.školní rok 1953–1954: otevřela nová škola v sídlišti Vítězného února, dnešní 6. základní škola.1956–1957: věžové domy byly postupně předávány k užívání.později: Rozdělovské věžáky byly chráněny jako kulturní památka.21. století: Muzeum věžáků připomíná architekturu, bydlení a každodenní život v rozdělovském souboru.