Vrapice u kostela sv. Mikuláše: soud zrušil část změny územního plánu
Změna č. 1D územního plánu převedla parcelu č. 674/13 ve Vrapicích, u areálu kostela sv. Mikuláše, do plochy soukromé a vyhrazené zeleně. Krajský soud v Praze tuto část změny v březnu 2025 zrušil. Nezrušil celý územní plán ani nerozhodl, co se má na pozemku postavit. Zrušil konkrétní regulativ proto, že město přesvědčivě nevysvětlilo, proč zvolený režim omezuje právě tento pozemek, a opíralo se přitom o stanovisko městské památkové péče, které krajský úřad před schválením změny zrušil jako nezákonné.
Krajský soud nezpochybnil ochranu archeologického naleziště. Zrušil regulativ pro parcelu 674/13, protože město neprokázalo souvislost mezi zvoleným omezením, stavem okolí a ochranou místa.
Časová osa
- přelom let 2021 a 2022: Magistrát Kladna pořizuje změnu č. 1 územního plánu; v návrhu po společném jednání z 2. února 2022 je parcela č. 674/13 vedena jako plocha bydlení v rodinných domech.
- 28. února 2022: městský orgán památkové péče vydává stanovisko, podle něhož se změna pro parcelu nemá provést. Argumentuje středověkým tvrzištěm a možnými archeologickými nálezy pod povrchem.
- 15. prosince 2022: veřejné projednání již pracuje s plochou ZS — soukromá a vyhrazená zeleň. Vlastnice proti tomu podává námitku.
- 25. května 2023: Krajský úřad Středočeského kraje ruší stanovisko městské památkové péče. Uvádí, že při pořizování územního plánu nemělo být vydáno závazné stanovisko v použitém režimu.
- 19. června 2023: opakované veřejné projednání ponechává na parcele plochu ZS; vlastnice znovu namítá i zrušení památkového stanoviska.
- 18. září 2023: zastupitelstvo schvaluje změnu č. 1D včetně plochy ZS na parcele č. 674/13. Změna nabývá účinnosti 29. prosince 2023.
- 20. března 2025: Krajský soud v Praze ruší vymezení plochy ZS v rozsahu této parcely, s účinností od právní moci rozsudku.
Kdo za město rozhodl a jak spor dopadl
Změnu č. 1D připravoval magistrát v letech 2021 až 2023 za primátora Milana Volfa. Konkrétní regulativ pro parcelu nevydal primátor: dne 18. září 2023 jej schválilo zastupitelstvo Statutárního města Kladna usnesením č. 2/2023. V pořizování změny vystupoval magistrát také jako orgán památkové péče; jeho stanovisko z 28. února 2022 krajský úřad 25. května 2023 zrušil jako nezákonné.
Soudní přezkum vyvolala vlastnice parcely Tereza Budilová. Město bylo odpůrcem návrhu na zrušení části opatření obecné povahy. Dostupný rozsudek neuvádí advokáta města ani vlastnice, proto článek žádné právní zastoupení nedoplňuje. Krajský soud 20. března 2025 zrušil regulativ ZS pro její parcelu a městu uložil zaplatit náklady řízení 5 000 Kč. Město tedy spor o tento konkrétní regulativ prohrálo; změna územního plánu jako celek zrušena nebyla.
Od bydlení k soukromé zeleni
Na počátku pořizování připouštěl magistrát pro dotčený pozemek plochu BI, tedy bydlení v rodinných domech. Zlom přineslo stanovisko městské památkové péče z 28. února 2022. Podle něj leží parcela v prostoru středověkého tvrziště z 15. století, kde mohou být archeologické objekty; stanovisko proto odmítlo terénní úpravy, výsadbu dřevin i výstavbu a požadovalo nezastavitelný režim.
Na jeho základě město návrh změnilo na plochu ZS. Tento regulativ sice neznamená úplný zákaz každého využití, ale pro vlastníka zúžil možnosti nakládání s pozemkem. Vypořádání první námitky uvedlo, že plocha ZS „umožňuje nakládání s pozemkem“ a že požadované jiné využití nemá urbanistické opodstatnění. Při druhé námitce město připustilo, že kraj zrušil původní stanovisko, ale označilo jej za podklad, který má jako připomínku chránit veřejný zájem na památkové péči.
Co zrušil krajský úřad
Krajský úřad 25. května 2023 zrušil akt městské památkové péče z procesních důvodů. Uvedl, že při pořizování územně plánovací dokumentace nemělo být použito závazné stanovisko podle správního řádu, nýbrž běžné stanovisko podle zákona o státní památkové péči. Zpochybnil také použitou právní oporu a vnitřní rozpornost dokumentu.
Neznamenalo to, že by ochrana kostela nebo archeologického naleziště přestala existovat. Znamenalo to však, že město nemohlo bez dalšího převzít zrušený dokument jako rozhodující důvod regulace. Jestliže chtělo ochranu zachovat jiným plánovacím nástrojem, muselo vysvětlit, jaký zájem chrání, proč je zásah do vlastnického práva přiměřený a proč nelze ochrany dosáhnout mírněji.
Rozsudek: ochrana památky ano, nepřezkoumatelné odůvodnění ne
Soud nehodnotil, zda má na parcele vzniknout rodinný dům, zařízení občanské vybavenosti nebo jiný záměr. Přezkoumával pouze postup města při přijetí regulativu. Dosavadní odůvodnění označil za strohé a vágní: neobjasnilo, co znamená tvrzení o chybějícím „urbanistickém opodstatnění“, ani proč má veřejný zájem na ochraně archeologických hodnot převážit právě v tomto případě.
Podstatná byla i vnitřní logika plochy ZS. Město argumentovalo ochranou nálezů pod povrchem, zatímco zvolený regulativ v témže prostoru připouštěl hospodářské a rekreační využití, vodní plochy, drobnou architekturu i některé stavby technické a dopravní infrastruktury. Soud proto požadoval vysvětlení, proč jsou takové zásahy přijatelné, zatímco jiné — například oplocení zmiňované vlastnicí — nikoli.
Soud rovněž upozornil na rozdílnou regulaci bezprostředního okolí: samotný kostel je v ploše veřejné infrastruktury, část sousedního území v plochách smíšeného nezastavěného území a jižní i západní sousední pozemky v plochách bydlení. Takové rozdíly mohou mít legitimní důvody, ale město je v rozhodnutí o námitkách nevysvětlilo.
Co z případu plyne pro územní plánování
Vrapice nejsou případem, v němž by soud nařídil výstavbu nebo popřel ochranu historického prostředí. Jsou případem nedostatečně odůvodněného plánovacího rozhodnutí. Město má právo určit budoucí využití území, avšak při omezení konkrétního pozemku musí doložit souvislost mezi ochranou veřejného zájmu, zvoleným regulativem a skutečným stavem okolí.
Rozsudek se týká jediné parcely a konkrétní části změny č. 1D. Město musí po zrušení regulativu rozhodnout, zda jej nahradí novým, řádně odůvodněným řešením, nebo ponechá pozemek bez tohoto omezení.