Kilián Ignác Dientzenhofer a Kladno
1. září 1689, Praha - 18. prosince 1751, Praha
Kilián Ignác Dientzenhofer byl architekt a stavitel českého vrcholného baroka. V Kladně se nenarodil, ale jeho jméno je spojeno s jednou z nejstarších viditelných vrstev města: se zámkem, kaplí sv. Vavřince, Mariánským sousoším a kaplí sv. Floriána. Přes tyto stavby je Kladno napojené na barokní architekturu českých zemí, tedy na období dávno před uhlím, hutěmi a Poldi.
Původ, rodina a vzdělání
Narodil se 1. září 1689 v Praze na Malé Straně. Jeho otcem byl architekt Kryštof
Dientzenhofer, matkou Anna Langová, ovdovělá Aichbauerová. Rodina Dientzenhoferů
patřila k významným stavitelským rodům střední Evropy a Kilián Ignác vyrůstal v
prostředí, kde se stavitelství předávalo jako rodinné řemeslo i profese.
Podle české Wikipedie navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, krátce studoval
filozofii a matematiku na pražské univerzitě, u otce se vyučil stavitelství a roku
1708 odešel na zkušenou do ciziny. Do roku 1715 prošel Německo, Francii a Itálii
a několik let působil ve Vídni v ateliéru Johanna Lukase von Hildebrandta.
Architekt českého vrcholného baroka
Od roku 1715 pracoval v rodinném podniku a po otcově smrti v roce 1722 jej
převzal. Jeho známé dílo zahrnuje desítky sakrálních, klášterních i světských staveb
v Praze i mimo Prahu. Kudy z nudy jej označuje za jednoho z nejvýznamnějších
architektů vrcholného baroka a za autora staveb, které české krajině vtiskly
barokní ráz.
Dientzenhoferova architektura stojí na práci s prostorem, světlem, křivkou a pohybem. Nejde jen o dekoraci fasád. Barokní stavba měla vést člověka prostorem, soustředit pohled, působit na smysly a reprezentovat duchovní nebo světskou moc.
Benediktini a starší Kladno
Stavby spojované s Dientzenhoferem v Kladně souvisejí s břevnovským benediktinským okruhem. Kladno patřilo k držbě břevnovského kláštera a barokní stavby ve městě vznikaly v prostředí církevní správy, patronátu a reprezentace. Díky tomuto rámci se v tehdy menším sídle objevily stavby a symboly spojené s předním barokním architektem.
Barokní Kladno tak není okrajovou dekorací průmyslového města. Je to starší vrstva, která ukazuje panský, církevní a veřejný prostor před průmyslovou proměnou 19. století.
Zámek a kaple sv. Vavřince
Kladenský zámek patří k hlavním místům, kde se Dientzenhoferovo jméno ve městě
objevuje. Kaple sv. Vavřince v jihozápadním křídle zámku je součástí barokní
přestavby a podle zdroje Kladenského zámku byla dokončena v roce 1740.
Kaple je cenná prostorovým řešením: oválný interiér s kopulovitou klenbou je vložený do zámeckého křídla. Právě takový kontrast mezi vnějším řádem stavby a vnitřním prostorovým účinkem patří k baroknímu způsobu práce.
Mariánské sousoší
Mariánské sousoší na náměstí Starosty Pavla je pozdně barokní veřejný symbol spojený
s Dientzenhoferem a sochařem Karlem Josefem Hiernlem. Kladenské listy uvádějí vznik
v letech 1739-1741. Sousoší není jen sochařská památka; stojí v centru města jako
viditelný doklad duchovní a reprezentativní vrstvy starého Kladna.
Takové dílo vznikalo spoluprací objednavatele, architekta, sochaře a města. U Kladna je důležitý i patronát opata Benna Löbla, který patří k barokním projektům spojeným s městem.
Kaple sv. Floriána
Kaple sv. Floriána na Floriánském náměstí je hlavní doloženou stavbou spojenou s
Dientzenhoferem v Kladně. Základní kámen byl položen 25. července 1751. Ještě v témže roce
zemřel opat Benno Löbl i Dientzenhofer, což stavbu zásadně zbrzdilo. Via
Dientzenhofer připomíná, že po roce 1751 zůstala stavba přerušená a vybavení
interiéru už neproběhlo v barokní podobě.
Dokončení přišlo až v roce 1872. Vnitřní malířská výzdoba pochází z doby
dokončení, včetně hlavního obrazu sv. Floriána od Viléma Kandlera. Kaple tak nese dvě
doby najednou: barokní projekt z poloviny 18. století a dokončení v době, kdy se
Kladno blížilo průmyslové modernitě.
Kladno před průmyslem
Dientzenhoferova kladenská díla připomínají město před těžbou uhlí a hutěmi. Zámek, kaple a sousoší ukazují Kladno jako sídlo s církevním patronátem, veřejnými symboly a reprezentativním prostorem. Průmyslové 19. století tuto vrstvu překrylo, ale nesmazalo.
Dnešní centrum nese barokní i průmyslovou logiku města zároveň. Dientzenhofer do Kladna nepřinesl pracovní kolonie ani tovární areály, ale starší prostorový jazyk: kapli, zámek, sochu, duchovní ochranu a veřejný symbol.
Časová osa
1689- narození v Praze.1708-1715- zahraniční zkušenost v Německu, Francii, Itálii a Vídni.1722- po smrti otce přebírá rodinný podnik.1739-1741- Mariánské sousoší v Kladně spojované s Dientzenhoferem a Karlem Josefem Hiernlem.1740- dokončení kaple sv. Vavřince v kladenském zámku.25. července 1751- položení základního kamene kaple sv. Floriána.18. prosince 1751- úmrtí v Praze.1872- dokončení kaple sv. Floriána.